NIGHT AND DAY

Hudební lahůdku NIGHT AND DAY napsal Cole Porter v roce 1932. Píseň má svou pestrou a zajímavou historii, o které si řekneme něco více právě dnes. Písně amerického skladatele spojuje jedna věc. Ať psal zábavné popěvky či melancholické balady, vždy je spojovala jeden jediný motiv. Emoce.

Ty jsou patrné především v jeho největších hitech, ke kterým NIGHT AND DAY bezesporu patří. Skladbu poprvé interpretoval Fred Astaire v muzikále Gay Divorce. Celou originální produkci a zkoušky díla provázela celá řada nesnází. Show byla poprvé uvedena 29. listopadu 1932 (248 repríz). Necelý měsíc po uvedení se z písně stal šlágr, který si zpíval celý New York (skladba byla důležitým hudebním mementem v začátcích deprese a pozdější prohibice). Netrvalo dlouho a muzikálu se začalo říkat „Night and Day” show.

 NIGHT AND DAY z filmové verze The Gay Divorce (1934)

První oficiální nahrávka pochází z 22. listopadu 1932 (tedy týden před oficiálním broadwayským uvedením) s Fredem Astairem (zpěv) a orchestrem Leo Reismana. 

Necelý rok od premiérového uvedení se dočkali muzikálu také diváci v Londýně, kde byla show poprvé uvedena 2. listopadu 1933 v divadle Palace (180 repríz). V tuto dobu znal skladbu již téměř každý. Ve Velké Británii ji natočilo hned několik předních vokalistů jako byl například Leslie Hutchinson, Al Bowlly či operní pěvec Richard Tauber (všechny zmiňované verze jsou v tanečním tempu, stejně jako originální aranžmá).

Cole Porter a jeho kompletní písňové texty (publikace vyšla v roce 1992)

Po uvedení na Broadway a Westendu se ozval také Hollywood. Filmová verze muzikálu The Gay Divorcee (od původního divadelního názvu Gay Divorce se liší) byla uvedena v roce 1934. I přesto, že se v původním divadelním uvedení objevilo hned několik skvělých "porterovek" jako například "I've Got You On My Mind", "After You, Who" či "Mr. and Mrs. Fitch", žádná ze jmenovaných písní ve filmu nezazněla. Jediné, co se zachovalo, byl příběh a píseň NIGHT AND DAY.

NIGHT AND DAY v podání Franka Sinatry (verze z roku 1962)

Nahrávky a verze NIGHT AND DAY, které patří dnes do pokladnice americké populární písně:

Fred Astaire natočil skladbu jako první v roce 1932. Další verze vznikla o rok později ve Velké Británii. Z roku 1952 známe překrásnou a podle mého názoru asi nejlepší podobu skladby natočenou pro album The Astaire Story. Komplet 3 LP desek je jakousi retrospektivou Astairovi kariéry. Sběratelskou raritou je verze z roku 1967 - v rámci večera s hudbou a vzpomínáním na Cola Portera zpíval Astaire skladbu, kterou jako první v roce 1932 představil světu. Kompletní program byl natočen a v nedávné době vyšel v limitované edici také na CD nosiči.

Skladba je nerozlučně spojena také s Frankem Sinatrou, který ji natočil na několik studiových alb, zpíval ji na také často na koncertech:

-     Tommy Dorsey a jeho orchestr doprovodil FS v nahrávce z roku 1942

-     další 2 verze natočil FS v roce 1947 - první byla vydána až v roce 1993

-     živá nahrávka existuje také z roku 1953 z koncertu z Blackpoolu

-     rozhlasová nahrávka z roku 1954 (aranžmá skladby: Axel Stordahl)

-     v roce 1956 na album A Swingin' Affair (aranžmá: Nelson Riddle)

-     v roce 1961 na album Sinatra & Strings (aranžmá skladby: Don Costa)

-     v roce 1962 natočeno v rámci světového turné FS

-     koncertní verze z Buffala z roku 1982

Jo Stafford nahrála píseň pro své album Broadway's Best.

Doris Day natočila krásnou verzi na album Hooray For Hollywood.

Anita O'Day si zazpívala skladbu na albu Anita O'Day Swings Cole Porter (s orchestrem Billyho Maye). Několik operních umělců si s chutí NIGHT AND DAY také zazpívalo, jmenujme alespoň Thomase Hampsona (na albu Night and Day: Thomas Hampson Sings Cole Porter), Samuela Rameyho, Richarda Taubera nebo Kiri Te Kanawu, která úchvatně interpretuje píseň na albu Kiri Sings Porter.

raritní nahrávka Django Reinhardta z roku 1947

Bill Evans - dvě verze z roku 1957, první s klarinetistou Tony Scottem, druhá vyšla na albu Everybody Digs Bill Evans. Art Tatum - v roce 1953 jako solová klavírní nahrávka, v roce 1956 s Benem Websterem. Charlie Parker - bigbandová verze z roku 1952, ve stejném roce natočil "Bird" v Paříži živou nahrávku s Dizzy Gillespiem. Django Reinhardt - verze z roku 1938 se Stephanem Grappellim, raritní nahrávka s kvintetem Rexe Stewarta z roku 1947, swingová verze natočená v Římě v roce 1949, studiová nahrávka z roku 1953.