Jedna z nejkrásnějších písní bratrů Gershwinových byla uvedena v roce 1937 ve filmu Shall We Dance. Na plátně ji poprvé zazpíval legendární Fred Astaire, který patřil od 30. let 20. století k největším tanečním a zpívajícím hercům v Hollywoodu. Ve stejném roce byla skladba nominována na Oscara za nejlepší filmovou píseň roku 1937.
Píseň, kterou ve filmu interpretuje Astaire v necelých dvou minutách, bohužel zaniká. Původní aranžmá pro orchestr, které Gershwin napsal a chtěl ve filmu použít, nakonec použito vůbec nebylo. Diváci se museli spokojit s malou náhražkou ve formě krátce odzpívaného popěvku, na který si většina z nich po odchodu z kina již nevzpomněla.
originální filmová verze z Shall We Dance (1937)
V roce 1949 se Fred Astaire a Ginger Rogers představili ve filmu The Barkleys of Broadway společně naposledy. Původně měla být Astairovou partnerkou ve filmu Judy Garland, která nakonec ze zdravotních důvodů roli odmítla. Ginger Rogers ji nezapomenutelně zastoupila. A to především v tanečních číslech. I přes "oprávněné protesty" ze strany Harryho Warrena, který napsal hudbu k písním pro tento film, byla THEY CAN'T TAKE THAT AWAY FROM ME po 12 letech od premiérového uvedení, znovu na plátně kin. Tentokrát v celé parádě a v originálním aranžmá pro orchestr. Ostatně posuďte sami, které z verzí dáte přednost...
verze z filmu The Barkleys of Broadway (1949)
Od té doby uplynulo hodně vody. Píseň se stala jednou z nejhranějších a nejnahrávanějších skladeb z repertoáru George Gershwina. Vzpomeňme tedy na některé z nejlepších nahrávek....
Již zmíněná nahrávka Freda Astaira z roku 1937 byla natočena s orchestrem Johnnyho Greena. Ve stejném roce píseň natočila pro Columbii Records také Billie Holiday.
Dnes tuto legendární nahrávku vlastní snad každý; v roce 1956 se sešli ve studiu Ella Fitzgerald a Luis Armstrong, skladba vyšla na albu Ella and Luis. Sarah Vaughan natočila píseň hned dvakrát, poprvé na své řadové album Swingin's Easy (1957), druhá a zcela unikátní živá nahrávka pochází z koncertu Gershwin Live! z roku 1982.
jedna z novodobých nahrávek - Jane Monheit & John Pizzarelli
Jedna z mých nejoblíbenějších verzí je živá nahrávka z alba Rosemary Clooney The Last Concert [Live], kterou zpívala na svém posledním turné v roce 2001. Skutečný skvost!
Další interpreti přicházejí a přibírají si skladbu do svého repertoáru. Doufejme tedy, že těch kvalitních interpretací bude pouze přibývat...
Žádné komentáře:
Okomentovat