Rosemary Clooney zpívala až do poslední chvíle svého ne vždy šťastného života. Kariéra zpěvačky, které nikdo z kolegů neřekl jinak než Rosie, trvala celých šest dekád. I přes osobní a zdravotní problémy zůstala vždy “zpívajícím děvčetem” neboli Girl Singer. To je také název její druhé autobiografie, která vyšla v roce 1999.
Rosemary Clooney se narodila 23. května
1928 v Maysville v americkém státě Kentucky. Rosie společně se sestrou Betty a
mladším bratrem Nickym museli snášet alkoholické nálady svého otce. Matka se s
malým Nickym odstěhovala do Kalifornie, děvčata zůstala žít s otcem.
V roce 1945 vyhrála
děvčata předzpívání v rozhlasové stanici v Cincinnati. Společně
vystupovaly pod přízviskem “Sestry Clooneyovi” za 40 dolarů týdně ve večerním
programu. Na jedné ze svých cest je shodou náhod slyšel šéf
orchestru Tony Pastor, kterému se jejich projev okamžitě zalíbil. Několik
dalších let doprovázely obě zpěvačky bigband
na turné po Spojených státech. To až do té doby, kdy se Betty rozhodla
se zpěvem a hlavně kočovným životem skoncovat.
Come On-a My
House, originální verze z roku 1951
Rosemary nedlouho poté
podepsala smlouvu z nahrávací společností Columbia Records. Do roku 1949 natáčela pro Columbii s Tony Pastorem a jeho orchestrem. V roce 1951
nahrávala již jako sólová zpěvačka a to ve velkém stylu. Mitch Miller měl v té době na starosti výběr písní pro dané umělce. Přesvědčil Rosemary, aby natočila jednoduchý italský popěvek
s anglickým textem s názvem Come On-a My
House. Rosemary se domnívala, že píseň má nesmyslný text a je hloupá. Tato
“hloupá” skladba se stala přes noc hitem číslo jedna. O té chvíle byla Rosemary oblíbenou
vokalistou každé americké domácnosti.
V 50. letech se
rozhlasové stanice doslova "prala" o každého věrného posluchače. S příchodem televizního vysílání to nebylo vůbec jednoduché. Rosie byla
oslovena rozhlasovou stanicí CBS, aby společně s kolegou Bingem Crosbym uváděla
pětkrát týdně populární ranní rozhlasovou show. Oba uváděli úspěšně ranní
vysílání po několik let.
trailer k filmu White Christmas z roku 1954
Hollywood nenechal Rosie
dlouho čekat. Po několika průměrných filmových počinech přišel v roce 1954
legendární snímek White Christmas, který patří dodnes k vánoční klasice
nejen v USA. Po boku Binga Crosbyho, Dannyho Kaye a Very-Ellen si zahrála
Rosemary jednu z dvou zpívajících sester, které se setkají z dvěma
mladíky, kteří se snaží připravit překvapení v podobě vánočního večírku pro svého
kapitána z 2. světové války. Hudba a texty písní pochází z pera
legendární Irvinga Berlina, který napsal jednu extra skladbu s názvem Love,
You Didn’t Do Right By Me speciálně pro Rosemary, která ji také ve filmu zpívá.
směs písní z kanadského televizního pořadu Parade,
Nelson Riddle a jeho orchestr (1961)
V roce 1953 se Rosemary vdala za Jose Ferrera, uznávaného producenta, režiséra a herce. Společně měli pět dětí. Manželství s o šestnáct let starším partnerem ale nevydrželo dlouho. Pracovní vytížení v televizi i rozhlase, cestování a mateřské povinnosti se daly jen těžce zvládat. Rosemary začala být brzy závislá na antidepresivech a práškách na spaní. V polovině 60. let již nebyla schopna vystupovat na koncertech. Další rána osudu přišla v den, kdy byl zastřelen její přítel a prezident Robert Kennedy.
Starý dobrý přítel Bing Crosby dopomohl Rosie k velkolepému návratu. V roce 1976 objela s Bingem v rámci jubilejního turné k 50. výročí jeho kariéry doslova celý svět (jeden z jejich společných koncertů byl zaznamenán a před časem vyšel také na CD nosiči). Bylo to vůbec poslední turné Crosbyho, který zemřel nedlouho poté.
koncertní nahrávka z londýnského divadla Palladium, 1976
Rosie byla zpět. V roce 1977 podepsala smlouvu s gramofonovou firmou Concord Jazz, pro kterou natočila v následujících letech více než tucet alb (přebaly některých z nich naleznete pod článkem). V roce 1992 ji byla ve Washingtonu DC udělena medaile Jamese Smithsona za celoživotní přínos v oblasti populární hudby v USA.
Ráda bych také připomněla její jedinečné vystoupení v pořadu Michael Feinstein and Friends in Concert z roku 1992, které je k dostání na DVD nosiči.
ukázka z televizního pořadu Michael Feinstein and Friends,
orchestr Duka Ellingtona (1992)
Na Rosemary Clooney mám také osobní vzpomínku. V létě roku 2001 jsem ji slyšela zpívat na koncertě v londýnské Royal Festival Hall. Byla v té době již vážně nemocná, všechny své písně odzpívala vsedě. Hlasově byla ale v úžasné formě a diváci ji odměnili dlouhotrvajícím potleskem ve stoje. Poslední oficiální audio záznam pochází z listopadu 2001 z Hawaje, je k dostání na CD nosiči s názvem The Last Concert.
Rosemary Clooney zemřela 29. června 2002 v americkém státě Kalifornie na rakovinu plic.
Žádné komentáře:
Okomentovat