OL' MAN RIVER

Kořeny americké populární písně sahají od folkové skladby přes westernové melodie až k černošským spirituálům. Dalo by se jistě dlouze polemizovat o tom, který z jednotlivých hudebních směrů či konkrétních písní ovlivnil daná hudební období či skladatele populární hudby a textů jako takové.

Písní, které v historikém kontextu přežili své autory a první inteprety, je celkem dost. Na jedné ruce byste ale spočítali skladby, které zaznamenaly úspěch v době vzniku i dlouhá léta poté. Písně, které nejsou jenom líbivé na poslech a zpopularizované těmi nejznámějšími hudebníky a vokalisty. Jsou to skladby, které mají hlubší myšlenky, jejich texty jsou nesmrtelné a aktuální v jakékoli době.

Jednou z nejpopulárnějších písní ve Spojených státech a na světě vůbec je skladba, která ve svém nitru skrývá příběh lidského utrpení. OL’ MAN RIVER je jednoznačně nejznámější skladbou autorské dvojice Jerome Kern a Oscar HammersteinII. O vzniku, některých verzích a především o důležitosti písně si řekneme více v dnešním příspěvku.

Na sklonku 20. let 20. století vyšel román Edny Feber Show Boat. Stal se “přes noc” americkým bestsellerem číslo jedna. Příběh pojednává o tvrdém a nekompromisním životním boji lidí, kteří se společně plaví na lodi, která pluje v pravidelných intervalech po řece Mississipi. Jak už ve staré dobré Americe bylo zvykem, na lodích tohoto typu nechybělo veselí, o které se starali profesionální tanečníci, zpěváci a komici. Příběh je především o umělcích, kteří si vydělávali na své živobití na těchto lodích. Bavili cestující na jejich plavbách, zpívali a snažili se je rozesmát i v životních okamžicích, kdy jim samotným moc do smíchu nebylo. To vše a ještě mnohem více bylo námětem románu, podle kterého se zrodil stejnojmenný muzikál. Celá historie hudebního díla začíná v roce 1927, kdy měl muzikál svou premiéru (o muzikále si řekneme více v samostatném příspěvku později).

Ol' Man River si zazpíval také Bing Crosby 

Historicky vzato nemělo k napsání písně OL’ MAN RIVER vůbec dojít. Samotná produkce muzikálu se musela několikrát odložit (což byl ve výsledku jenom a pouze benefit, protože by k napsání skladby jinak z časových důvodů nikdy nedošlo). Kdyby totiž autoři zachvátali a složili veškerý hudební materiál během dvou měsíců (jak bylo původně v plánu), nikdy by je ani nenapadlo dopsat či vůbec pracovat na dalším hudebním čísle. Kvůli neplánovanému odkladu premiéry musel nahradit Paula Robesona Jules Bledsoe. Robeson, který měl podle plánu hrát roli Joea a zpívat poprvé v historii píseň OL’ MAN RIVER, měl v době oficiální premiéry nasmlouvané turné po Evropě.

Oscar Hammerstein II. chtěl od počátku zachytit náladu a duši řeky Mississipi ve svém textu. Hammerstein přinesl Kernovi svůj prvotní náčrt textu písně. Ten ovšem neměl čas na další úpravy, protože pracoval na jiné z písní muzikálu. Hammerstein tedy přepracoval dvě z původních melodií, které Kern již zkomponoval.

Celá scéna úvodní písně muzikálu Cotton Blossom je ve skutečnosti montáž několika melodií, které by mohly samotné vyznít jako jednotlivé písně. První dvě písně, které se “ukrývají v písni” se objevují také v hudebním námětu OL’ MAN RIVER.

           Cotton Blossom A – sbor černochů zpívajících o těžké práci a životě na řece Mississippi (2/3 písně OL’ MAN RIVER)

       Cotton Blossom B – námět je pouze 8 taktů dlouhý, opakuje se ale o několik minut později v úvodu OL’ MAN RIVER

       Cotton Blossom C – mužský a ženský sborový zpěv, který se spojuje dohromady ve třetí a poslední segmentu skladby

Rozdíl mezi Cotton Blossom a OL' MAN RIVER není jenom v melodické lince. Hlavním rozdíl je především v tempu a náladě písně. Celá skladba nabírá na pomalejším tempu, nálada je temnější, smutnější.

Paul Robeson, který byl jedním z prvních interpretů písně 

Skladba provází svou melodickou linkou celé muzikálové dílo od začátku až do konce. Na začátku show je zpívána sborem, v půlce muzikálu zní celá píseň a na konci můžeme slyšet zkrácenou skladbu znova. Hudební skvost protéká celým muzikálem stejně intenzivně jako voda v řece Mississippi (toto bylo dříve běžně praktikováno v operní tvorbě, především operách Richarda Wagnera; před rokem 1927 se s tímto jevem na Broadway nikdo nesetkal).

Samotná píseň se dá zařadit do dvou různých typů show:

        Hammersteinova kreace – vyzývavý nářek a upozornění na rasistické chování lidí v USA v době vzniku díla (podobný vzkaz jako v písni The Eagle and Me z muzikálu Bloomer Girl či Hammersteinova vlastní kompozice You’ve Got To Be Taught z pozdější doby z muzikálu South Pacific)

       Broadwayská hymna, ve které vynikne hlas a zvučnost hlasů a také jejich mužnost (podobně jako v písni They Call The Wind Maria z muzikálu Paint Your Wagon či Hammersteinův text The Riff Song z operety The Desert Song)

Ol'Man River v podání legendárního basisty Sira Willarda Whita

Jakkoliv ale vnímáte tuto píseň, pro většinu lidí zůstává heroickou skladbou, která v sobě skrývá přenádherou hudební i lidskou myšlenku.

Některé z nahrávek OL’ MAN RIVER patří dnes již ke klasice:

Paul Roberson natočil píseň několikrát. V roce 1928 v rámci londýnské produkce, dále pro navrácenou inscenaci z produkce Florence Ziegfelda v roce 1932. Klasickou a nejznámější ale zůstává filmová verze z roku 1936, ve které Robeson také hraje. Koncertní verze z roku 1952 se také dochovala, text je v tomto případe upraven (více politicky naléhavý). Paul Whiteman natočil se svým bandem dvě nahrávky. Poprvé v rychlejším tempu v lednu 1928, na nahrávce zpívá tehdy mladičký Bing Crosby. Druhá a instrumentální verze pochází z března stejného roku. Al Jolson natočil v roce 1928 svou verzi, která vyšla u firmy Brunswick, další živá nahrávka pochází z jeho Kraft Music Hall programu.

Ráda bych připoměla také několik prvních swingových verzí:

Luis Russell, Tiny Brandshaw, orchestr Casa Loma – všechny tyto verze z roku 1934 následovali Fletchera Hendersona a jeho verzi, Nat Gonella (1936), Putney Dandridge, Red Allen (1941), Willie Lewis (1938, 1941)

Několik jazzových verzí, které stojí za zmínku:

Martha Raye (1939), Dick Haymes s orchestrem Harryho Jamese (1941), Bing Crosby s orchestrem Victora Younga (1941), Tony Bennett s orchestrem Counta Basieho (1958), Joe Williams, Rosemary Clooney, …

verze z filmu Till The Clouds Roll By

Jedním z intepretů, kteří se písni věnovali často a s respektem byl Frank Sinatra, který natočil během své kariéry několik unikátních verzí. V roce 1943 svou první verzi. V roce 1946 si zazpíval píseň ve filmu Till The Clouds Roll By, který pojednává o životě Jeroma Kerna (film není zcela autentický, hudební čísla jsou ale interpretovány těmi nejlepšími vokalisty té doby – sám Sinatra zpívá OL’ MAN RIVER v bílém smokingu obklopen přenádhernými dekoracemi). Další verze pochází z roku 1963 ze studiového alba The Concert Sinatra. V roce 1967 si ji zazpíval v rámci své TV show A Man And His Music II., další živá nahrávka pochází z koncertního vystoupní z roku 1968.

OL’ MAN RIVER je především písní pro velké operní hlasy. Pro takový hlas byla psána, tak také zní nejlépe. Do svého repertoáru píseň zahrnuli umělci věhlasných jmen. Vedle Paula Robesona to byl také Samuel Ramey, John Charles Thomas, Lawrence Tibbett, William Clarence Marshall, George London či Sir Willard White, který píseň jistě zazpívá i na svém říjnovém koncertě v Praze. 


Skladba patří do jedné z dvanácti nejinterpretovanějších písní v historii populární písně ve Spojených státech. A není se čemu divit. Je jednou z amerických lidových i národních písní. Je a vždy byla písní lidu. Svou melodií a především geniálním textem byla, je a bude aktuální i v budoucnu.