Les Girls

Posledním filmovým muzikálem, který natočil Gene Kelly pod hlavičkou filmového studia MGM, byla hudební komedie s názvem LES GIRLS. Gene ztvárnil amerického tanečníka žijícího v Paříži, jež se snaží společně se svými LES GIRLS dobýt divadelní prkna Evropy. Snad je to pouze osobní názor, ale zdá se mi, že Kellymu ve filmu cosi schází – ve srovnání s jeho bezstarostným a melancholickým malířem z filmu Američan v Paříži či až po uši zamilovaným a trochu namyšleným hercem němé éry z filmu Zpívání v dešti  - je jeho postava Barryho Nicolse upozaděna skvělými výkony jeho kolegyň, mezi které patřily britská herečka Kay Kendall, finská balerina Taina Elg a dodnes aktivní americká tanečnice, herečka a zpěvačka Mitzi Gaynor…

Gene Kelly v tomto filmu odmítl režírovat taneční a hudební čísla, která ale nakonec kvůli nemoci choreografa Jacka Cola, sám skvěle zrežíroval a dotočil. LES GIRLS byl také poslední muzikál, pro který napsal hudbu a texty americký skladatel Cole Porter – ten považoval jako mnozí jiní kompletní filmový scénář za velice zdařilý. Tak zdařilý, že podle něj nebylo nutné již přidávat žádná hudební čísla. To si ovšem nemyslel producent Sol Siegel a autor filmové předlohy John Patrick, kteří necelý rok předtím spolupracovali s Porterem na filmovém muzikálu High Society.

Les Girls - titulní skladba filmu

Hlavními postavami příběhu jsou tři tanečnice: nekomplikovaná Joy (Mitzi Gaynor), temperamentní  Sybil (Kay Kendall) a dračice Angele (Taina Elg). Pracují a učinkují v kabaretní show Barryho Nicholse (Gene Kelly), který s dámami cestuje a také vystupuje po celé Evropě.

Větší část příběhu je vyprávěna retrospektivně. Celý film začíná u londýnského soudu. Sybil, nyní Lady Wrenová, manželka Sira Geralda Wrena (Leslie Philips), právě publikovala svůj životopis. Kvůli „nepravdivým“ historkám v knize jí žaluje Angele, nyní vdaná za prominentního francouzského podnikatele Pierra Ducrose (Jacques Bergerac). Podle Sybil a její knihy chtěla Angele poté, co se s ní rozešel Barry Nichols, spáchat sebevraždu. Když ale dojde řada na Angele, u soudu vypoví naprosto odlišný příběh – a to, že kvůli nešťastné lásce k Barrymu chtěla spáchat sebevraždu právě Sybil. Soudce samozřejmě varuje obě dámy s tím, že jedna z nich zajisté lže a bude shledána vinou. Celou situaci zachrání až sám Barry Nichols, který je nyní úspěšným podnikatelem ve Spojených státech. Soudu sdělí, že ani do jedné dámy nebyl zamilován. Ženou jeho života je Joy - nyní také jeho choť. Sám se zastane obou dam, protože každá řekla v zásadě svou pravdu. Skutečnost je taková, že on sám našel po rozlučkovém večírku obě dvě polo otrávené kvůli ucházejícímu plynu v bytě. Nešťastná náhoda rozvodu plynu, nikoliv lživá obvinění. Soudce ukončí soudní spor a všichni se v tichosti rozejdou…

Gene Kelly a Taina Elg v písni Ca, C'est L'Amour (1957) 

Každá z výpovědí u soudu se odehrává v minulosti a poukazuje na možnou pravdu a také ukazuje začátky Barryho kariéry, dívek a jejich života. Titulní skladba LES GIRLS je svižné orchestrální číslo, ve kterém Nichols zpívá a tančí za doprovodu třech překrásně oděných dam. S každou z nich se také Kelly objeví během filmu v separátních hudebních či tanečních číslech. Krásnou písní je především balada Ca, C'est L'Amour, kterou zpívá Taina Elg a Gene Kelly během romantické projížďce na loďce, při které se ukazuje,  jak lehkomyslný její šéf skutečně je. Finská rodačka Elg vystudovala původně balet; své taneční umění předvedla po boku Kellyho ve fantastické dramaticky – taneční scéně s názvem „Tanec s lanem“ – takřka erotický taneční duet s přesně danými geometrickými pohyby. Všechny dámy se objeví ve francouzských dobových kostýmech z období Ludvíka XIV. v tanečním čísle Ladies-in-Waiting. Gene Kelly a Mitzi Gaynor si společně zatančí v mém neoblíbenějším tanečním čísle filmu s názvem Why Am I So Gone About That Girl, kde Kelly ztvární roli motorkáře drsňáka a Gaynor nešťastně zamilovanou barmanku. Posledním veselým číslem je duet Kellyho a Kendall v typické skladbě Cola Portera You’re Just Too, Too!

Gene Kelly a Kay Kendall v písni You’re Just Too, Too!

Filmový muzikál LES GIRLS se při uvedení netěšil moc dobré kritiky. Postupem doby si ale film našel mnoho příznivců. A to nejen proto, že to byl poslední snímek Kay Kendall pro MGM, ale především poslední film svého druhu. Psal se rok 1957 a filmový muzikál se zbrusu novými písněmi byla záležitost minulosti. A to kvůli novým hereckým talentům a především kvůli nástupu nového média, kterým byla televize.

Ve filmu je mnoho překrásným momentů, například scéna, ve které se nešťastná Kay Kendall opije ze šampaňského a snaží se téměř „odkřičet“ slavnou árii z opery Carmen. Kendal bohužel natočila po LES GIRLS pouze dva další filmy – zemřela v roce 1959 na leukémii. Bylo jí pouhých 32 let. A jak sám Gene Kelly později řekl: „Kay byla úžasná, veselá a šarmantní žena. Rarita mezi ratitami – vždy s ní byla velká legrace, byla překrásná. Její smrt zasáhla nás všechny…

Zdroj informací: The Films of Gene Kelly, Song And Dance Man (autor Tony Thomas), první edice vydána v roce 1974