Své v pořadí druhé album věnované skladbám bratrů George a Iry Gershwina natočil Michael Feinstein v roce 1996. Na desce se vedle populárních písní objevuje také několik zajímavých rarit, které nebyly v originálních orchestracích předtím nikdy natočeny nebo nebyly natočeny vůbec. Průběh práce na albu a selekci skladeb popsal Michael Feinstein již ve své autobiografii, která nese stejný název jako toto album. Kniha vyšla ve stejném roce jako deska, kterou by měl mít doma každý, kdo má rád dobrou hudbu a krásné texty.
Po vydání alba Pure Gershwin, které Feinstein natočil v roce 1987, se rozhodl zpěvák nahrát další desku skladeb oblíbené dvojice, která měla ale poněkud jiný ráz než prvotní "gershwinovská" pocta. Na desce Pure Gershwin se sám Feinstein doprovází pouze na klavír. Album Nice Work If You Can Get It je zcela odlišné. A nejenom skladbou písní, které šetrně vybíral Michael Feinstein několik let, ale také nápaditou a pečlivou volbou originálních aranžmá, která se v některých případech objevují na tomto albu vůbec poprvé v historii.
Will You Remember Me? (1996)
Co asi nevíte...
během let 1977 - 1983 pracoval tehdy mladičký Feinstein jako archivista a hudební asistent textaře Iry Gershwina. V tomto období získal nevyčíslitelné zkušenosti a znalosti nejen o písních obou bratrů. Seznámil se s mnohými legendárními autory písní a vokalisty jako byl například skladatel Harry Warren, zpěvačka Rosemary Clooney nebo jeho dlouholetá kamarádka Liza Minnelli.
jedna ze skladeb na albus názvem Fascinating Rhythm (Medley) nám odkrývá historii písně, jejíž prvotní tóny byly napsány již v roce 1918 a použity do skladby Some Wonderful Sort Of Someone; ve směsi písní můžeme dále slyšet zvuk a náladu 20. let z období, kdy Gershwinovu hudbu interpretoval Paul Whiteman a jeho orchestr; v další části je slyšet orchestrace z roku 1926, kdy skladbu natočil poprvé Fred Astaire (ten ji se sestrou Adele zpíval také v muzikálu Lady, Be Good, který měl svou americkou premiéru v roce 1924). Celou směs zakončuje swingová verze I Got Rhythm. Autorem aranžmá je Don Sebesky.
skladby Anything for You a Will You Remember Me? byly v roce 1996 vůbec poprvé v historii natočeny a komerčně vydány
Nice Work If You Can Get It (1996)
Hudba: George Gershwin
Texty: Ira Gershwin
Zpěv, klavír: Michael Feinstein
Producent: Hank Cicalo
Who Cares? Ask Me Again Anything For You Someone To Watch Over Me Luckiest Man In The World Fascinating Rhythm (Medley): Some Wonderful Sort Of Someone / I Got Rhythm Will You Remember Me? Nice Work If You Can Get It Somebody Stole My Heart Away A Foggy Day (In London Town) / Things Are Looking Up Love Is In The Air They Can't Take That Away From Me For You, For Me, Forevermore
Film Američan v Paříži patří již dlouhá léta ke klasice americké kinematografie. Je jedním z mála snímků, ve kterých se snoubí hudební, taneční a herecké kvality všech protagonistů. A Gene Kelly v tomto filmu skutečně zazářil! Získal speciální cenu filmové akademie za své taneční umění. V rámci oslav stých narozenin Gena Kellyho si o tomto filmovém muzikálu řekneme více právě dnes...
Prvotní nápad pro natočení filmu měl producent Arthur Freed. Společně s Irou Gershwinem, navštívil koncert, na kterém zaznělo Georgovo dílo Američan v Paříži. Již tehdy si řekl, že Američan v Paříži by byl skvělý název pro film. Ira souhlasil s použitím názvu. Z projektu se nakonec vyklubal filmový muzikál s písněmi bratrů Gershwinových. Alan Jay Lerner byl autorem filmového scénáře, brilantně pospojoval dějové linie s písněmi z různých období Gershwinova života. Ve filmu se tedy objevily písně jako například Tra-La-La, která byla poprvé uvedena v roce 1922 v muzikálu For Goodness Sake či Love Is Here To Stay, která byla napsána pro film The Goldwyn Follies několik týdnů před úmrtím autora v roce 1937.
Vincente Minnelli, Ira Gershwin, Gene Kelly a Arthur Freed
během přestávky natáčení filmu
Gene Kelly, režisér Vincente Minnelli a ostatní členové realizačními týmu MGM se zprvu obávali reakce francouzského publika. Francouzi totiž neradi vidí, jak se jiné státy snaží zfilmovat jejich vlastní historii. Žádný Pařížan se ale nemusel ničeho bát. Až na několik scén, které se skutečně natáčely v exteriérech v Paříži, vznikl celý film v Culvert City v Americe.
Děj filmu je následující. Válečný veterán Jerry Mulligan (Gene Kelly) se po válce přestěhuje do Paříže, aby zde zkusil své štěstí jako malíř. Žije v malé místnosti ve čtvrti Montmartre. Jerryho přítel Adam Cook (Oscar Levant) je talentovaný klavírista, se kterým tráví Jerry většinu volného času v nedaleké kavárně. Díky Adamovi se Jerry seznání s francouzskou kabaretní hvězdou Henri Baurelem (Georges Guétary), kterému ze srdce gratuluje ke svatbě, která se má brzy uskutečnit. Jeho nevěstou je mladičká dívka Lise (Leslie Caron), kterou Henri zachránil během 2. světové války před fašisty.
Také na Jerryho se usměje štěstěna. Seznámí se s bohatou ale osamělou Američankou Milo Roberts (Nina Foch), která nabídne Jerrymu finanční podporu v jeho kariéře. Má ale více zájem o Jerryho jako muže než umělce. Ten ale o takovouto podporu zájem nemá a její nabídku zdvořile odmítne.
Gene Kelly a Leslie Caron
Shodou náhod se Jerry seznámí také s krásnou dívkou, do které se na první pohled zamiluje. Na první schůzce ale zjišťuje, že je to právě Lise, která se má zanedlouho vdát za jeho přítele Henriho.
Nešťastný Jerry se vypraví na maškarní bál, kde se setkává se všemi svými přáteli. Sám ví, že Lise jeho city opětuje. Nedovede ale situaci vyřešit, chce být sám. V závěru filmu sní o tom, jak se opět setkává s Lise, se kterou chce strávit zbytek svého života.
Vše se zdá marné. Henri, který o nešťastné zamilované dvojici nic netušil, vše rychle pochopí. S Lise se rozloučí, popřeje jí štěstí. Ta se opět setkává s Jerrym.
Gene Kelly a Georges Guétary zpívají píseň 'S Wonderful
Pro francouzského herce a zpěváka Georgese Guétary byl toto první a také poslední americký snímek, ve kterém se představil divákům za oceánem. Ve filmu si zazpíval společně s Kellym písně S'Wonderful a By Strauss, další perličkou byl kabaretně laděný výkon v písni I'll Build A Stairway To Paradise.
Leslie Caron, které bylo v době natáčení pouhých osmnáct let, si pro roli vybral sám Gene Kelly. Ten ji během své návštěvy Paříže viděl v hudebně taneční show Ballet des Champs Elysées. Přesvědčil producenty, že právě ona je ta pravá pro roli Lise. Dnes samozřejmě víme, že to byla trefa do černého.
Velkolepý sedmnáctiminutový baletní závěr byl navržen podle různých uměleckých stylů francouzských malířů. Závěrečné scény baletu navrhl slavný Preston Ames, který pracoval na více než 40 scénách ve filmu. Baletní finále začíná na balkoně, odkud se Jerry dívá na scenérie noční Paříže. Během celého baletu postupně ztrácí a opět nachází svou milovanou Lise, která se objevuje střídavě v několika obrazech. Jerry postupně prochází své oblíbené město, ve kterém jako malíř navštíví různá časová a umělecká období, které sám obdivuje. Jde po ulicích ve stylu a barvách Renoira. Zavítá na tržiště, jak by jej viděl ve své době Utrillo. Place de LÓpera ukazuje styl Van Gogha. Toto je pouze výčet několika obrazů, které jsou součástí celého finále filmu.
Závěrečná baletní scéna stála na tehdejší dobu neuvěřitelných 450 000 dolarů. Vše se ale producentům filmu vrátilo několikanásobně. Snímek byl nominován na šest Cen filmové akademie. Stal se nejlepším filmem roku 1951, Gene Kelly získal speciálního Oscara za choreografii, taneční a herecký přínos.
ukázka z velkolepého baletního finále
V roce 2010 vyšel 2CD komplet mapující veškerou hudbu, která zazněla ve filmu. Vedle doprovodné hudby, která nebyla nikdy předtím komerčně vydána, byla na kompilaci zařazena také následující hudební čísla
"Embraceable You" (Caron)
"Nice Work If You Can Get It" (Guétary)
"By Strauss" (Kelly, Guétary, Levant)
"I Got Rhythm" (Kelly)
"Tra-la-la (This Time It's Really Love)" (Kelly
a Levant)
"Our Love Is Here to Stay" (Kelly a Caron)
"I'll Build a Stairway to Paradise" (Guétary)
"Concerto in F" (Levant, MGM Symphony Orchestra)
" 'S Wonderful" (Kelly a Guétary)
"An American in Paris Ballet" (Kelly, Caron, a tanečníci)
Zdroj informací: The Films of Gene Kelly, Song And Dance Man (autor Tony Thomas), první edice vydána v roce 1974
Je opravdu nezbytné poměřovat kvalitu hudebního díla podle počtu uváděných repríz a leckdy i nesmyslných kritik? Historie hudebního divadla sčítá tucty komedií, které jsou označovány za propadáky. A to i přes leckdy vřelý zájem ze strany diváků.
PARDON MY ENGLISH je dnes téměř zapomenutou show. Od samého začátku se tvůrci a inscenátoři potýkali s mnoha problémy. Alex A. Aarons a Vinton Freedley, kteří show produkovali, přemluvili George a Iru, aby společně napsali veselou hudební revue pro tehdejší anglickou divadelní hvězdu Jacka Buchanana. V show měli vystoupit též umělci zvučných jmen jako byl komik Jack Pearls a vycházející pěvecká hvězda Lyda Roberti. Kdo by mohl odolat takové plejádě hvězd? Jindy okouzlující a šarmantní Jack Buchanan ovšem nezvládl interpretaci dvojrole, pro kterou byl angažován. Před samotným broadwayským uvedením ho nahradil George Givot. Ten byl ale pro ztvárnění dvojrole Michael / Golo příliš mladý...
Muzikálová produkce PARDON MY ENGLISH měla premiéru 20. ledna 1933 v newyorském Majestic Theatre. Kritiky byly katastrofální! Jak sám Ira Gershwin podotkl – “byl to bolehlav od začátku do konce”.. Show byla stažena po pouhých 43 reprízách. Dodnes je historicky nejméně uváděnou show George a Iry Gershwinových na Broadway.
The Lorelei v podání sopranistky Laurie Revio
I tak se zachovalo několik líbivých písní, které se interpretují dodnes. Jsou to především Isn’t It A Pity?, The Lorelei a překrásná Luckiest Man In The World.
Takto smutně by končila historie celého muzikálu a jeho divadelního uvádění... Není tomu ale tak. Stalo se totiž něco zcela nevídaného.
Po premiérovém uvedení se na muzikál PARDON MY ENGLISH rychle zapomnělo. Stejně tak i na dalších několik desítek podobných děl, které jakoby se vypařili.. A to se vlastně také stalo. Dlouhá léta se pátralo po ztracených originálních notových zápisech a poznámkách těchto hudebních děl. A po dlouhá desetiletí nebyly nikde k nalezení... Až do nedávna.
V roce 1982 se díky prozíravosti několika lidí podařilo objevit, zachránit a restaurovat přes osm desítek originálních notových zápisů muzikálových komedií a děl, které už většina hudebních historiků považovala za nadobro ztracené. Mezi nimi byla i kompletní originální orchestrace a texty k muzikálu PARDON MY ENGLISH z roku 1933.
Dnes jsou tyto hodnotné notové zápisy uschovány v Knihovně Kongresu ve Washingtonu DC. Ta je v 90. letech 20. století propůjčila pro natočení první a kompletní studiové nahrávky muzikálu PARDON MY ENGLISH, která je dnes k dostání na CD nosiči.
upoutávka z drážďanské inscenace muzikálu Pardon My English
Samotný muzikál byl od své premiéry uveden pouze dvakrát. Za velkého zájmu medií bylo v roce 2004 dílo uvedeno v koncertním provedení v rámci New York City Encores! O pět let později se muzikál dočkal také své evropské premiéry, to konkrétně v Drážďanech. Mne osobně velice těší, že další muzikálovou zastávkou PARDON MY ENGLISH bude Česká republika. Národní divadlo moravskoslezské www.ndm.cz chystá české premiérové uvedení na začátek března 2011.
