Americký jazzový kytarista a zpěvák John Pizzarelli vystoupí 26. června 2013 se svou kapelou poprvé v České republice. V rámci světového turné zavítá do naší metropole se zajímavým hudebním programem - výběrem toho nejlepšího, co doposud natočil. V exkluzivním rozhovoru pro Stardust Melodies prozradil pan Pizzarelli něco o svém slavném otci, hudebních vzorech a také o tom, jak se moc těší na své pražské vystoupení.
Váš tatínek Bucky Pizzarelli je legendárním jazzovým kytaristou, který spolupracoval s mnohými světovými hudebníky minulosti i dneška. Za všechny jmenujme například Bennyho Goodmana, Franka Sinatru či Stephana Grappelliho. A Vy jste byl jako malý chlapec samozřejmě v centru dění. To muselo být jistě fascinující...
Jeden z důvodů, proč jsem se chtěl již v dětství stát muzikantem, bylo kamarádství mezi těmito lidmi, které jsem viděl již jako malý. Všichni hudebníci, které jsem znal již jako chlapec a kteří chodili za tatínkem, byli skvělí lidé, přátelští a vždycky zažívali spoustu legrace. Jediný způsob jak se dostat do "tohoto klubu" bylo stát se také muzikantem, naučit se jak se říká "jejich jazyk". Dalším důvodem byla samozřejmě hudba, kterou interpretovali. A jak famózně hráli! Nemohl jsem si pomoci a prostě jsem musel být součástí toho všeho...
Vaši tvorbu jsem objevila před lety, když jsem si koupila nádhernou studiovou nahrávku muzikálu Lady Be Good!, která vyšla poprvé v roce 1992. Mám na paměti Vaši verzi skladby Little Jazz Bird, kterou v originální broadwayské produkci zpíval v roce 1924 Ukulele Ike. Na albu zpíváte také píseň Fascinating Rhythm, ve které jste zachytil klasický zvuk a atmosféru 20. let, přidal jste ale také něco zcela současného. Jak jste si užil práci na tomto projektu?
Moc rád vzpomínám na toto období. Bylo to skvělé, natáčeli jsme s obrovským orchestrem ve velké hale v Los Angeles. Bylo to magické a pro mne tak trošku netypické, protože já převážně natáčím v malých nahrávacích studiích, ve velice intimní atmosféře.
I Feel Fine / Sidewinder - ukázka z alba Double Exposure
Ve své diskografii mám několik Vašich alb a je mi jasné, že se často snažíte najít a interpretovat i staré nebo řekněme starší skladby, kterým dáte nezaměnitelnou podobu a svěžest. Podobně to dělal v minulosti například Frank Sinatra či Nat King Cole - umělci, kteří především bravurně interpretovali písňové texty.
Nat King Cole je a vždy byl mým velkým vzorem. V zásadě se domnívám, že to je přesně to, o čem jazz a kvalitní hudba je. Každý z nás interpretuje skladby po svém a pokaždé jinak. A já doufám, že moje interpretace se líbí...
Jednou z mých nejoblíbenějších zpěvaček je Rosemary Clooney, se kterou jste mimo jiné natočil krásnou desku s názvem Brazil...
Rosemary byla úžasná dáma a skutečná inspirace pro všechny, kteří měli štěstí být v její blízkosti. Spolupracovali jsme spolu na několika projektech, často na ni vzpomínám...
V minulém roce vyšla Vaše autobiografie s názvem World on a String: A Musical Memoir. Kniha je plná humorných příběhů a krásných fotek. Jak dlouho jste dával dohromady materiál pro tuto publikaci?
Můj spoluautor Joseph Cosgriff mi jednou řekl, že by bylo dobré, abych dal dohromady všechny historky, které běžně mezi přáteli nebo na koncertech vyprávím. Rozhodl jsem se dát dohromady pár otázek a poznámek, na které jsem potom odpověděl. Vše se natočilo audio a poté jsme veškerý materiál přepracovali do psané podoby. Tak vlastně vznikla celá kniha!
It's Only a Paper Moon
Jestli se nepletu, tak budete se svou kapelou vystupovat na konci června v Praze vůbec poprvé. Na které písně se mohou diváci těšit? Navštívil jste někdy Prahu předtím třeba jako turista?
V Praze jsem nikdy předtím nebyl, ale moc se na koncert a na publikum těším. Doufáme, že zahrajeme směs skladeb, které se objevily na různých albech. Myslím, že to budou písně z alb Dear Mr. Sinatra, dvou desek se skladbami Nat King Cola (Dear Mr. Cole a P.S. Mr. Cole). Samozřejmě zazní také něco z poslední desky Double Explosure.
Kolik vlastníte hudebních nástrojů? Existuje nějaké speciální místo, kde máte své nástoje uschované?
Po pravdě žádnou speciální místnost na nástroje nemám. A vlastně už ani sám nevím, kolik jich přesně mám, přestal jsem to počítat :) Ale řekl bych, že jich je asi deset.
Co děláte a jak odpočíváte, když zrovna necestujete a nevystupujete s kapelou?
Moc rád sleduji sportovní přenosy v televizi. A také vařím, nejraději italské speciality.
