Monica Mancini: "Johnny Mercer byl jedním z nejtalentovanějších amerických textařů 20. století."

Americká zpěvačka Monica Mancini patří nejen ve své zemi k jedné z nejuznávanějších interpretek amerických standardů. A upřímně se není čemu divit, hudbu a vztah k umění má v krvi po rodičích. Dcera legendárního hudebního skladatele Henry Manciniho nám prozradila více o svých rodičích, oblíbené hudbě a také o tom, co ráda dělá nebo nedělá, když zrovna nepracuje.

“Courtesy of Concord Music Group”

Přiznám se, že jsem vlastně netušila, že mám ve své diskografii tolik CD nosičů a hudebního materiálu z rodinného klanu Mancini. Vaše maminka Ginny byla jednou ze zpěvaček vokální skupiny Mel-tones, Váš tatínek Henry Mancini nepotřebuje žádné představování. Vy sama zpíváte, natočila jste několik skvělých alb. Pro Vás to muselo být jistě vzrušující, když jste vyrůstala. Obklopena hudbou a uměním...

Většina lidí si myslí přesně to, co píšete. A to právě proto, že oba moji rodiče byli muzikanti. Když jsem byla malá, tatínek většinou komponoval hudbu ve studiu, které měl hned vedle garáže. Maminka naopak jezdívala pracovat do Hollywoodu. Byla doprovodnou vokalistkou, nahrávala se svými hudebními kolegy. Přes den pracovala a pozdě večer se vracívala domů. Takže jsme s rodiči pravidelně nesedávali u piana a nezpívali. V našem domě tehdy zněly spíše kapely jako byly The Beatles, Rolling Stones a další. Se sourozenci jsme byli vždycky první, kdo si kupoval zbrusu nové nahrávky. Trávili jsme spoustu času u gramofonu! Vzpomínám si, že jsme museli měnit desítky jehel, protože jsme neustále poslouchali své oblíbené desky.

Váš tatínek spolupracoval s mnohými vynikajícími textaři. Ráda bych se zeptala na jeho vztah a práci s Johnny Mercerem. Společně napsali mnoho skladeb včetně dvou, které získaly Oscary za nejlepší filmové písně roku. Těmi byly Moon River a Days Of Wine And Roses. Domnívám se, že to muselo být opravdu výjimečné, když měl člověk nablízku takového poetu a snílka, jakým byl Johnny Mercer.

Trochu mne dnes mrzí, že jsem nechápala genialitu tohoto umělce v době, kdy spolupracoval s tatínkem a kdy jsem ho znala. Tehdy jsem byla ještě teenager. Ano, občas k nám chodíval, ale ne pracovně. Johnny nerad pracoval v tradičním slova smyslu. Raději tvořit o samotě; psal texty na již předem zkomponované melodie. Byl to milý a citlivý muž z jihu, skutečný gentleman. A k nám dětem byl vždy velice pozorný. Vím, že se o jeho povaze říkají často různé věci. Také například i to, že když si dal pár koktejlů, tak dokázal být docela agresivní. Já jsem ho ale nikdy agresivního či opilého nezažila.

Monica Mancini a Dave Koz

Když už je řeč o Johnny Mercerovi, ráda bych se také zastavila u Vašeho krásného alba s názvem The Dreams of Johnny Mercer, který vyšlo v roce 2006. Vím, že mnozí současní vokalisté interpretují jeho písně. Zdá se mi ale, že málokdo dnes dokáže věrohodně zpívat jeho písňové texty. Vám se to povedlo znamenitě a já se domnívám, že ve Vašich interpretacích je slyšet pěvecká zkušenost a cit k této hudbě.

Já si osobně myslím, že Mercer byl jedním z nejtalentovanějších amerických básníků a textařů 20. století. Když jsem se začala na nahrávání připravovat, studovala jsem jeho texty nejprve jako básně. Odříkávala jsem si je, recitovala je. Podle mne je důležité při zpěvu známé písně myslet hlavně na to, co cítíte sami individuálně. Tak odvyprávíte příběh. Je to pokaždé jiné, protože každý z nás je jiný. To platí také o Moon River. Poté, co tuto skladbu zpívalo mnoho zpěváků a zpěvaček v různých verzích, jsem si já sama našla svou vlastní cestu k interpretaci tohoto nesmrtelného standardu.

Před lety jsem navštívila jeden z Vašich koncertů s Chicagským symfonickým orchestrem. Byla to skvělá podívaná a opravdu nádherný hudební zážitek. Zpíváte raději za doprovodu orchestrů nebo se cítíte spíše jako doma ve více intimním prostředí v jazz klubu?

Jako solistka jsem začala vystupovat se symfonickými orchestry ne proto, že bych si to sama vybrala. Po tatínkově smrti jsem byla oslovena a dostala několik příležitostí ke spolupráci s orchestry. Zpívala jsem skladby na speciálních koncertech k poctám Henry Manciniho a jeho hudbě. Tatínkova hudba byla většinou velice symfonická, především jeho filmová práce. Pro mne to bylo velice příjemné, s orchestrem na pódiu jsem se vždy cítila velice dobře. Během let jsem ale pracovala a dávala dohromady různé hudební programy - spolupráce s triem, sextetem, big bandem nebo jen koncertní program s klavírem. Myslím, že v intimním prostředí jen s několika muzikanty má zpěvák větší možnost komunikovat s obecenstvem. Neřekla bych, že se cítím jako doma v malém jazzovém klubu, ale do budoucna mám několik podobných projektů v plánu. Včetně nově připravovaného alba s klavíristou a skladatelem Davem Grusinem. 

Two For The Road v podání Monicy Mancini

Na našem webu Stardust Melodies máme pravidelnou rubriku CD tip měsíce. Mohla byste nám doporučit některé ze svých oblíbených nahrávek, které bychom v budoucnu mohly zařadit do našeho seriálu? 
Zrovna nedávno jsem si na počítači pustila pěkně nahlas album The Legendary Bobby Darin. Bobby byl můj dobrý přítel a jeden z nejúžasnějších zpěváků, které jsem kdy slyšela. On a Matt Monro jsou dva z mých velkých oblíbenců!

Na svém posledním albu s názvem I’ve Loved These Days jste spolupracovala s umělci jako je například Jackson Brown nebo Stevie Wonder. Můžete nám říci něco více o tomto projektu?

Jak už jsem zmínila, moje oblíbená hudba v době mého dětství a mládí byl klasický rock and roll! Vyrostla jsem v 60. letech, tehdy se věnovalo hudbě mnoho kvalitních umělců, kteří nám mladým mluvili takzvaně z duše. Poprosila jsem tedy svého dobrého kamaráda, kterým byl nedávno zesnulý Phil Ramone, jestli by se neujal mé nové desky a nechtěl by ji produkovat. Již v minulosti jsme spolu pracovali na několika mých projektech. Nikdy mne ani nenapadlo oslovit další kolegy z branže až na Stevieho Wondera, který se podílel již na jednom z mých předešlých alb s názvem Ultimate Mancini. Poté jsem se ještě domluvila s Felixem Cavaliereim z kapely Young Rascals, aby nám na albu zahrál solově na varhany. Již dříve ho proslavila varhaní verze How Can I Be Sure, jeho typický B3 zvuk. Tak jsem si řekla, že to bylo jednoduché domluvit. Proč tedy neoslovit další jako je Jackson Brown a Brian Wilson? Celá koordinace a domlouvání bylo vlastně dost jednoduché, protože všichni žijí v Los Angeles a měli v té době volno. Byla jsem v sedmém nebi, kdy mi oba řekli ano. Spolupráce s mými hudebními hrdiny bylo splnění velkého snu. Nikdy na to nezapomenu!

Co děláte ráda ve svém volném čase, když zrovna nekoncertujete nebo nenatáčíte nové album ve studiu? Slyšela jsem, že moc ráda luštíte křížovky… 

Pravdou je, že jsem dost lenošná, když zrovna nepracuji. Ano, miluji křížovky a s manželem hrozně rádi cestujeme. Letos v létě jedeme do Itálie a já se na to moc těším. Jen relaxovat a užít si moře. 

Kdo je Vaším hudebním vzorem, kdo Vás inspiruje při práci?

Vedle své maminky, které bude letos neuvěřitelných 89 let a která je mou největší životní inspirací co se týče dlouhověkosti, optimismu a životního elánu, jsou to lidé, kteří se věnují hudebnímu vzdělávání. Ti, kteří se snaží předávat vědomosti mladým lidem. A opět se vracíme k hudbě, že! Jak už řekl můj kamarád televizní producent Norman Lear... "Hudba může v případě potřeby i vyléčit svět, protože bez ní tu není ani malá šance na uzdravení!"

--------------------------------------------------------------------------------------------

Monica Mancini interview in English

I must confess that it was very special for me going through my Mancini CD collection. I have realized I have more music in my library than I expected. Your mother Ginny started as a singer with famous singing group Mel-tones, your father needs no introduction. You yourself are a respected singer who recorded a couple of great albums. It must have been really special growing up, being surrounded by music and art in general...

Most people have this idea that because my parents were in the music business, that we were constantly surrounded by music. When we were young, my father would write at home in a small studio off the garage. My mother used to sing in the studios in Hollywood as a back up singer, and would go to work and come home in the late evenings. So we didn't spend time at home all sitting around the piano and singing while dad played.

The music that surrounded our home was usually chosen by the kids, Beatles, Rolling Stones...we were very much into the British Invasion. We would always be the first to buy the lastest releases on record, and spend every moment in front of the record player! I remember having to replace the needle dozens of time because we wore them out.

Your father worked with many great lyricists. I’d like to ask you specifically about his relationship with Johnny Mercer. Together they wrote many known and loved songs including Oscar winning  Moon River and Days Of Wine And Roses. And of course many other great tunes. I believe it must have been very special for you to have Johnny Mercer around. Especially during the time when he was working with your father...

I wish I had the appreciation for Johnny Mercer that I have now, when I knew him as a teenager. He did spend some time at our home, but not to write with dad. Johnny didn't like to collaborate in the traditional sense. He liked to get the melody ahead of time and work on it on his own. He was a soft spoken Southern gentleman, and always very sweet to us, however there are tales of him becoming another person after a few cocktails, but I never saw that side of him.

Speaking of Johnny Mercer, I would like to speak a little about your wonderful album The Dreams of Johnny Mercer that was release in 2006. I know many contemporary artists have recorded songs by Mercer. Nobody has captured the mood and colors of his lyrics quite like you.  You did put something special into the interpretations - the knowledge, freshness  and personal experience...

I think Mercer is one of the most gifted American poets of this generation, and I was excited to tackle his amazing lyrics. I started to study the lyrics as poems, where I would write them out as if I were speaking them. I think the challenge of any singer interpreting a known song, is to find how it personally hits you and just tell the story. Even with Moon River, I've found a way to own it, even after being covered hundreds of times by others.

Years ago I attended your concert with Chicago Symphony Orchestra. It was a great experience, such wonderful concert. Do you enjoy singing with orchestras or do you prefer more intimate places like jazz clubs or small rooms?

I started out my solo career with large symphony orchestras, not by choice but because I was given an opportunity to sing tribute concerts of my father's music after he passed away, which is all pretty much orchestral. So, it's been a comfortable place for me to be. But over the years I've put together different band configurations...trio, sextet, big band and just piano. I think with the smaller group situations, I get to be a bit looser and have more communication with the audience. I wouldn't say that I feel right at home in small jazz clubs, but I'll be doing more of those because of the nature of my next project, a piano, vocal duet record with Dave Grusin.

On Stardust Melodies we have a monthly section called CD Of The Month where we remember some great vocal albums of the past like Frank Sinatra’s Only The Lonely, Peggy Lee’s Beauty And The Beat! Or Bing Crosby’s Seasons.  Would you please contribute to our section and recommend an album or two you have listened to and enjoyed recently?

Well, just last night, I went to the computer and turned the volume as high as it would go, and played "The Legendary Bobby Darin". He was a personal friend and one on the finest singers I ever heard, he and Matt Monro are two of my favorite singers ever!

On your latest album I've Loved These Days you collaborated with such great artists like Jackson Brown or Stevie Wonder. Can you please tell us more about his project?

As I mentioned earlier, the music that resonated most with me was good old rock and roll! I was a child of the 60's and back then singer songwriters flooded the airwaves and I felt that these artists really spoke for me and my generation. I asked my dear friend, producer Phil Ramone, to produce this record with me, as he was the original producer of some of the songs that I selected, with the original songwriters. I had never intended to bring on any other artists to join me, except Stevie Wonder who worked with me on a past CD, Ultimate Mancini. Then I had the idea to ask Felix Cavaliere from the  Young Rascals to play an organ solo that he made famous on "How Can I Be Sure", his signature B3 sound. I thought, well that was easy, why not ask Jackson and Brian Wilson to join me on their songs? It became an easy ask since they all live in Los Angeles and are pretty accessible. 

I thought I died and went to heaven when they said yes! It was a highlight in my career and my life having my musical heros collaborating with me on their music. I will never take that for granted!

What do you like to do when you are not singing or recording in a studio? I have heared you enjoy crossword puzzles :)

The truth is, I'm pretty lazy when I'm not working. Yes, I love crossword puzzles and my husband Gregg & I love to travel. We're heading to Italy this summer to just wine and dine and be on the water. I have a bit of a problem with Court TV. I am obsessed with real life courtroom trials, and unfortunately there are so many crazies out there that the courtrooms are full of bizarre people doing bizarre things. It's my Reality TV I guess...

Do you have any not just musical heroes that inspire your work and life?

Besides my mother, who will be 89 this summer and a total inspiration as how to live a long, active, fun spirited life, I would say, the people I know who are into music education for young children, who would not be exposed to the power & magic of music without them. 

It all comes back to music with me. As my friend, TV producer Norman Lear says...music will eventually heal this world. Without it, there's not even a chance!