Interpreti americké populární písně: Vic Damone

"Tenhle kluk má nejlepší hlasivky v branži!" Tuto památnou větu pronesl Frank Sinatra o svém kolegovi, kterému věnujeme další část našeho seriálu Interpreti americké populární písně. Vic Damone. Jedna z posledních žijících legend zlatého věku populární hudby...

Vito Rocco Farinola se narodil 12. června 1928 v Brooklynu v americkém státě New York. Talent a krásný hlas zdědil po mamince, která učila hru na klavír. Malého Vita učila nejen zpěvu, ale také správnému dýchání a frázování. Sám Damone vzpomíná ve své autobiografii na to, jak trávil častokrát s rodiči a sestrami večery poslechem slavných operních pěvců jako byl například italský tenorista Beniamino Gigli či Enrico Caruso.

Jeho největším vzorem a oblíbencem byl ale jiný zpěvák. A stejně jako on sám, měl také jeho vzor italské rodiče, talent na rozdávání a houževnatost sobě vlastní. Tím mužem byl o dvanáct let starší Frank Sinatra, který jej na začátku kariéry seznámil s důležitými lidmi; byl jeho rádcem, učitelem a především dobrým přítelem. 

Mladičký Vito začínal jako sborový zpěvák. V roce 1947 zvítězil v pěvecké soutěži talentů s názvem Arthur Godfrey's Talent Scounts. V pořadu vystupoval od té doby pravidelně. Zde se také poprvé setkal s legendárním komikem Miltonem Berlem, který mu dopomohl k práci ve dvou nočních klubech. V té době už byl s Vita Vic Damone.

 I Have But One Heart - jeden z prvních hitů mladičkého zpěváka

V roce 1947 podepsal Damone smlouvu s gramofonovou firmou Mercury Records. Hned jeho první nahrávku si notovala celá Amerika. Skladba I Have But One Heart se stala jednou z mnoha písní, které natočil Vic v období svého úspěšného působení v Mercury Records. Stal se tak populárním, že měl o rok později již svou vlastní rozhlasovou show s názvem Saturday Night Serenade (Senáda sobotní noci).

V 50. letech se objevil také v několika méně známých muzikálech. Za zmínku stojí film Rich, Young and Pretty. Poté narukoval Vic na dva roky do armády, aby se posléze vrátil a zahrál si ve filmech Deep In My Heart (společně se svou první manželkou Pier Angeli) a povedeném hudebním filmu Athena. Dvě hlavní role si zahrál v muzikálech Kismet a Hit The Deck (druhý jmenovaný vyšel letos v reedici na DVD!)

I Know That You Know - ukázka z filmu Hit The Deck (1955)

V roce 1956 podepsal Damone novou smlouvu s gramofonovou filmou Columbia Records. Od roku 1956 - 1961 natočil několik dlouhohrajících alb. Za zmínku stojí That Towering Feeling, This Game of Love, On the Swingin' Side a Young and Lively.

Dalším důležitým mezníkem byl v roce 1961 přechod k nejslavnější nahrávací společnosti té doby, kterou byla jednoznačně Capitol Records. Frank Sinatra odešel z Capitol na slonku 50. let, aby si založil svou vlastní firmu Reprise Records. Damone se stal novým favoritem a oblíbencem firmy. Spolupráce trvala pouhé čtyři roky. Během tohoto období natočil Vic své nejlepší písně. Vydal několik fantastických dlouhohrajících desek, které se vyšplhaly až na samý vrchol hitparády. Mezi ty nejúspěšnější patřila alba Linger Awhile with Vic Damone, The Lively Ones, On the Street Where You Live a album The Liveliest, které bylo natočeno živě v proslulém nočním klubu Basin Street East.

Vic s Haroldem Arlenem a Peggy Lee 

v jednom z mnoha televizních vystoupení, 1961

Damone se stal také osobností v televizi, kde uváděl hudební pořad The Lively Ones, který se soustředil na jazz, pop a populární osobnosti té doby. V pořadu si zahráli a zazpívali umělci jako byl například Jack Jones, Woody Hermam, Dizzy Gillespie nebo Anita O'Day. 

Vic Damone se objevil v mnoha televizních show svých přátel jako host. Diváci jej mohli vidět mimo jiné v pořadu The Dick Van Dyke Show, The Andy Williams Show, The Dean Martin Show a třikrát v legendární televizní show Judy Garland, ve kterých si vedle sólových vystoupení zazpíval směsi písní z muzikálů Porgy a Bess, West Side Story a Kismet s Judy Garland.

Vic Damone a Judy Garland 
zpívájí směs písní z muzikálu Kismet, 1964

Od poloviny 60. let se Vic Damone uchýlil od jazzu a standardům také ke country hudbě. K zajímavým projektům patří album Country Love Songs. V roce 1969 vydal svůj poslední singl s názvem To Make a Big Man Cry.

V 70. letech se Damone usídlil v oblasti Las Vegas, kde pravidelně vystupoval. V pozdějších letech jel na několik turné po Spojených státech. Díky nesmírné popularitě natočil ještě několik alb, které vyšly pod značou RCA.

V další dekádě zavítal několikrát také do Evropy, kde má dodnes spoustu příznivců. Jeden z koncertů, konkrétně vystoupení v londýnské Royal Festival Hall, byl zaznamenán a později také vydán na DVD nosiči.

 

ukázka z koncertu v londýnské Royal Festival Hall, 1985

Za posledních několik let nabral jeho život rychlý spád. V roce 2000 prodělal lehkou mozkovou mrtvici, po které dnes není ani památky.  Se svou čtvrtou manželkou Renou Rowan-Damone žije na Floridě, kde čas od času zpívá pro své příznivce. 

Před nedávnem si připsal na své konto další vítězství. V roce 2009 vyšla jeho úžasná a fascinující autobiografie s názvem Singing Was The Easy Part neboli "Zpěv byl v životě to jednodušší", ve které vzpomíná na své rodiče, přátele, lásky a písně, které zpívá více než 60 let...

V červnu oslaví své 84. narozeniny. Upřímně přejeme hodné zdraví, pohody a radosti.

Nové hudební, divadelní a životopisné publikace

Filmotéka hudebních osobností: Beyond The Sea

Někteří umělci přijdou a odejdou. Jiní se stanou legendami za svého života. Jedním z nich byl Bobby Darin, který měl vše, co si kdokoliv z nás může přát. Mimo jediné věci. Času. Druhou část seriálu Filmotéka hudebních osobností patří filmovému snímku BEYOND THE SEA, který nás provádí životem jednoho za nejtalentovanějších vokalistů 20. století.

S prvotním nápadem natočil film o životě Bobby Darina přišel režisér a producent Barry Levinson již v roce 1986. Společně s kolegy ze své produkční společnosti začal shánět potřebné finance. Problémem bylo získání hudebních práv od exmanželky Sandry Dee a syna Dodda a také někdejšího manažera Darina Steva Blaunera. Originální název filmového scénáře s názvem The Bobby Darin Story se několikrát přepisoval. Uvažovalo se dokonce o Tomu Cruisovi, který měl Darina ve filmu hrát. Nic z toho se ale nestalo.

V květnu 1994 vyšla vzpomínková kniha Dodda Darina s názvem Dream Lovers. Knižní předloha měla sloužit jako verze a inspirace k novému filmovému scénáři. Po dlouhých a složitých přepisováních, námitkách ze stran rodiny a žijících svědků, kteří Darina znali osobně, se nakonec práva na film dostali až k muži, který Darina nakonec na plátně sám ztvárnil.

filmový trailer Beyond The Sea

Kevin Spacey projevil velký zájem o celý projekt. Filmaři byli ale jiného názoru, podle nich byl Spacey pro roli příliš starý. V polovině 90. let si poprvé Spacey představil světu jako zpěvák, to konkrétně na soundtracku k detektivce Midnight In The Garden of Good and Evel, ve kterém si zahrál jednu z postav (u nás byl film distribuován pod názvem Půlnoc v zahradě dobra a zla). Tehdy natočil skladbu s názvem That Old Black Magic.

Přes zdlouhavé a složité diskuze ohledně práv, hudebních licencí a především věrohodného ztvárnění postavy Darina bylo rozhodnuto o tom, že Kevin Spacey si hlavní roli zahraje. A nejenom to. Ve filmu měli být původně použity originální a autentické nahrávky Bobby Darina. Veškeré písně a hudební aranžmá musely být ale kvůli různorodým sekvencím a scénám ve filmu natočeny a hlavně přezpívány zcela nově. 

Kevin Spacey si nejenom zahrál hlavní roli svého oblíbeného vokalisty, sám také veškeré písně nazpíval, film produkoval a do velké míry financoval z vlastních prostředků.

Some of These Days v podání Kevina Spaceyho

Práce na filmu byly dokončeny v roce 2004, ve stejném roce šel film také poprvé do kin. Jak se předpokládalo, kritici se o snímku vyjadřovali dost skepticky. I přesto, že film nebyl ve Spojených státech distribuován ve velkém, své příznivce si našel. Obecenstvo hodnotilo snímek velice pozitivně.

Za zmínku stojí také filmový soundtrack, který je ukázkou kvality a preciznosti. Kevin Spacey zazářil celkem v 18ti skladbách včetně rokenrolovější skladby Splish Splash či nezapomenutelné swingové verze písně Mack The Knife.