Liz Callaway: "Mám velké štěstí, že se znám a spolupracuji s tolika žijícími skladateli a textaři."

Liz Callaway je jednou z nejvyhledávanějších interpretek amerického muzikálu. Za svou dlouholetou kariéru spolupracovala s mnoha legendárními autory hudby i textu. Pravidelně vystupuje v muzikálech, koncertuje například v Carnegie Hall ale i jazzových klubech po celém světě. Před nedávnem se vrátila ze svého prvního turné po Austrálii. Stardust Melodies prozradila něco málo o své divadelní kariéře, hudbě, cestování, svých CD nahrávkách a plánech do budoucna...

Jste jednou z předních interpretek hudebních děl Stephena Sondheima. Během své kariéry jste ztvárnila hned několik rolí v Sondheimových muzikálech včetně jedné ve světové premiéře muzikálu Merrily We Roll Along v roce 1981. Jak jste se cítila při ztvárnění role, kterou jste zpívala jako vůbec první na světě? Byla pro Vás interpretace role proto obtížná? V době premiéry samozřejmě neexistoval nikdo jiný, kdo by roli před Vámi zpíval...
V muzikále Merrily We Roll Along jsem zpívala ve sboru, měla jsem několik sólových momentů. Nebylo to tedy až tak intenzivní. Být součástí světové premiéry díla je samozřejmě velký zážitek a příležitost.

Ve světové premiéře muzikálu Baby (autorem hudby je David Shire, texty napsal Richard Maltby, Jr.) jsem ztvárnila roli Lizzie. Poprvé jsem měla možnost zpívat všechny její krásné písně. Být prvním umělcem v historii, který interpretuje roli, je opravdová výzva. Já jsem si roli a tvůrčí proces opravdu užila. Víte, jste součástí něčeho magického; máte možnost ztvárnit roli, která je jen vaše a nikoho jiného. Nejsem si jistá, jestli je to jednodušší nebo obtížnější. V každém případě je to velice vzrušující a uspokojivé.
 

 

Stephen Sondheim je bezpochyby jednou z největších divadelních osobností 20. století. Vedle Merrily We Roll Along jste ztvárnila několik dalších postav v dílech tohoto velikána. Za zmínku jistě stojí Dot z Sunday In The Park With George, Sally z Follies a několik koncertních vystoupení. Který z muzikálů Stephena Sondheima patří mezi Vaše oblíbené? 

Jsem velký fanda muzikálu Sunday In The Park With George. Viděla jsem dokonce vůbec první broadwayskou předpremiéru a poté ještě dvě představení. Před pár lety jsem shlédla i poslední divadelní nastudování. Muzikál je o umělci a jeho strastech. I přes veškeré problémy je věrný svému cítění a instinktu. Roli Dot jsem si zahrála v jedné z inscenací; byl to tehdy pouze dvoutýdenní záskok. I tak jsem se do role zamilovala. Doufám, že si budu moci v budoucnu roli ještě zopakovat.

Company byl vůbec první muzikál, který jsem viděla. Bylo mi asi 9 nebo 10 let. Moc se mi líbí také originální broadwayská nahrávka! 
Dalším fantastickým dílem je muzikál Follies. Před lety jsem se podílela na koncertním provedení tohoto díla. Musím říci, že to byl a stále je jeden z největších počinů mé kariéry. Byla to krásná práce se skvělými kolegy. Divácké přijetí bylo nezapomenutelné a vřelé.

 Liz Callaway a Stephen Sondheim

Pro interprety musí být jistě zajímavé pracovat s žijícím autorem muzikálové hudby a textů. Dovedu si představit, že v rámci tvůrčího procesu je velmi přínosné vidět a slyšet, co má ten či onen autor na mysli a jak si přeje, aby interpreti písně zpívali. Domníváte se, že přítomnost tvůrců napomáhá atmosféře při nastudování díla? Co bychom dnes dali za to, abychom se mohli na nějaký konkrétní problém zeptat třeba George Gershwina, Harolda Arlena či Cola Portera...
Máte pravdu! Přítomnost autora moc pomáhá. Stephen Sondheim vám dokáže podrobně vysvětlit, proč zrovna tu notu či frázi napsal tímto způsobem. Veškeré detaily totiž dávají smysl, jsou velkou součástí charakteru, který ztvárňujete. Je to naprosto fascinující a pravdivé. Mám velké štěstí, že se znám a spolupracuji s tolika žijícími skladateli a textaři. V červnu jsem se podílela na koncertě s názvem Even Stephen: Liz Callaway a přátelé zpívají Flahertyho, Schwartze a Sondheima. Jedna z písní, kterou jsem ten večer zpívala, byla skladba Back To Before z muzikálu Ragtime. V rámci přípravy a zkoušení jsem si nebyla úplně jistá jednou frází v textu. Přes mail jsem se spojila s Lynn Ahrens (autorka muzikálových textů), ta mi okamžitě odpověděla a vysvětlila mi vše, co jsem potřebovala vědět. Dost dobré, nemyslíte?

Losing My Mind - skladba ze Sondheimova muzikálu Follies

Se sestrou Ann Hampton Callaway jste v minulosti spolupracovala na několika zajímavých projektech. V roce 2011 jste společně natočily album Boom! Live At Birdland...
Boom! je jakýmsi průřezem našeho dětství a písní, které jsme tehdy slýchávaly. Většinou skladby z 60. a 70. let, které mají skvělé texty a hlubší myšlenky. Ann a já jsem odlišné; v některých skladbách je to velice patrné. Hudba je samozřejmě to, co nás přivedlo dohromady. Je to skvělá a zábavná show..


Minulý rok jste ztvárnila roli Normy Desmond v muzikále Sunset Boulevard. Jak jste se připravovala na tuto fantastickou roli? Domnívám se, že po pěvecké stránce je tato role dost náročná... 

Normu jsem hrála moc ráda. Celý zkouškový proces trval pouze týden; já jsem se na roli připravovala několik měsíců. Byla to pro mne velká výzva! Norma je naprosto odlišná žena než jsem já. Musím se přiznat, že jsem byla opravdu nervózní, když jsem se roli začala učit. Nakonec vše dopadlo skvěle; já jsem si divadelní ztvárnění moc užila. Neřekla bych, že je dílo po hudební stránce až tak náročné, jde spíše o emoce. Je to velice dramatický příběh. Nemluvě o patnácti různých kostýmech, do kterých jsem se během muzikálu musela převlékat...

 

  Liz Callaway jako Norma Desmond

 

Jak je pěvecky odlišná Norma například od Grizabelly z muzikálu Cats?
Norma má docela velký hlasový rozsah, některé noty jsou dost nízko, některé naopak velmi vysoko. Domnívám se, že Grizabella je po pěvecké stránce na téměř stejné úrovni. Na jevišti se objevuje ve srovnání s Normou opravdu sporadicky. 

Musím se přiznat, že Vaši intepretaci skladby Meadowlark z muzikálu The Baker’s Wife (Pekařova žena) považuji za nejlepší, kterou jsem kdy slyšela. Vím, že bude asi obtížné jmenovat píseň nebo písně, které máte ze svého repertoáru nejraději. Mám ale takový pocit, že Meadowlark musí být jistě jednou z nich... 

Děkuji. Ano, máte pravdu, Meadowlark je jednou z mých nejoblíbenějších skladeb. Pro mne je to pokaždé krásný pěvecký i herecký zážitek. Pokud bych si měla opravdu vybrat jednu oblíbenou píseň, byla by to právě tahle.

Meadowlark v podání Liz Callaway, Carnegie Hall

Vystupuje pravidelně též v jazzových klubech. Jak ve Spojených státech tak i v Evropě. Před nedávnem jste si poprvé zazpívala také v Austrálii a na Novém Zélandu. Jaké to bylo zpívat pro publikum na druhé straně zeměkoule?
Miluji Nový Zéland! Lidé jsou zde tak milí, mají fantastický smysl pro humor. Během pobytu v této zemi jsem mnoho viděla a mnohému se naučila. Byla jsem rezidenčním zpěvákem umělecké školy The New Zealand Singing School, kde jsem se vedle koncertování podílela také na výuce studentů. To bylo přínosné i pro mne. V rámci tohoto krátkého turné jsem zavítala také do Sydney, kde jsem vůbec poprvé vystoupila ve známém a oblíbeném jazzovém klubu The Basement. Obecenstvo bylo skvělé. Doufám, že se do těchto končin budu moci brzo vrátit.

Atmosféra jazzových klubů a koncertních sálu se podle mne dost liší od atmosféry broadwayských divadel. Upřednostňujete pro svá vystoupení spíše menší a intimnější místa? 
Mám ráda obojí. Dříve jsem bývala dost plachá a nervózní, když jsem zpívala v menších klubech. Upřednostňovala jsem spíše anonymitu a pocit, že ztvárňuji na jevišti v přítmí velkého divadla některý z charakterů, nějakou roli. Postupem času jsem se naučila hovořit s publikem, ptát se jich na otázky, smát se s nimi. Často poprosím techniky v sále, aby rozsvítili světla o něco více. To proto,  abych mohla na přítomné diváky dobře vidět.


Navštívila jste někdy Prahu? Pokud ano, jak se Vám v našem hlavním městě líbilo? 
Před několika lety jsem skutečna Prahu navštívila. Byla jsem zde s manželem a synem na dovolené. Praha je nádherná! Bydleli jsme tehdy v krásném hotelu v centru města, prošli jsme si památky. Se synem jsem byla dokonce hrát i tenis, ale už si nepamatuji, jak se to místo jmenovalo.
Do Prahy bych se velice ráda vrátila a také zde vystoupila. Pokud by měl některý z festivalů či pořádajících agentur zájem, jsem si jistá, že bychom se jistě na něčem rozumném domluvili. Bylo by to pro mne splnění snu.

Existuje některá muzikálová role, kterou byste v budoucnu ráda ztvárnila na jevišti? 

Je mnoho rolí, které bych si chtěla zahrát a zazpívat. Pravdou je, že bych velice ráda ztvárnila úplně novou roli v novém muzikálu.

-------------------------------------------------------------------------------

Interview with Liz Callaway in English

Your name and work is very much associated with the great Stephen Sondheim. Though the years you have been performing many roles in his musicals including the world premiere of Merrily We Roll Along in 1981. How did it feel to sing a role for the first time in the world? Was it easier or more difficult for you? There is of course nobody you could look up to regarding the character....

Actually in Merrily, I was in the chorus and only had a few solo lines, so maybe that’s not the show to answer your question about. (although being in a world premiere of a Sondheim show was a real thrill, even if it wasn't well-received by the critics)

In Baby, I got to create the role of Lizzie and was the first to sing all her beautiful songs. I love being the first to do a role- it is truly your creation, not someone else’s.  So, I don’t know if it’s hard or easier, but it is very fulfilling.

 Ann Hampton Callaway, Patti LuPone and Liz Callaway

Stephen Sondheim is one of my favourite musical theatre personalities of the 20th century. We already mentioned Merrily We Roll Along. There were other show you were part of – Sunday In The Park With George, Follies, various concert performances. Which of Sondheim's musicals is your favourite and why?

I’m a big fan of Sunday in the Park with George. Saw the very first preview on Bway and then 2 more times, and then saw the last revival. I love how it’s about the artist’s struggle to be true to his art and the sacrifices that can lead to. I played Dot once, just a 2 week run. Would love to do that again.

Company was the first Broadway show I ever saw, (I was 9 or 10) and I am crazy about that cast album. I also think Follies has a remarkable score.

By the way, doing Follies in Concert was one of the highlights of my career. Incredible cast, unbelievable audience reaction, but it was over all too fast!

So many musicals are performed in wonderful places around the world. You have portrayed many roles on Broadway, have worked with the best people in business. It must be exiting to work on a show with the author, living composer and lyricist... I can imagine it is great to be able to hear what the creator has in mind. Do you feel that having musical theatre writers around help the productions? I am sure you would love to have people like the Gershwins, Harold Arlen or Cole Porter around to ask them questions....

Absolutely! It’s a huge help. Stephen Sondheim can explain to you why he chose to have a note be an eighth note vs a quarter note, how it makes sense for the character…no fascinating. I feel incredibly lucky to personally know so many of our great living composers and lyricists. In June I did a concert at Town Hall in NYC called Even Stephen: Liz Callaway and Friends sing Flaherty, Schwartz and Sondheim. One of the songs I did was Back to Before from Ragtime, and had a question about one of the lyrics, I emailed Lynn Ahrens and she got right back to me with the answer. Pretty cool.

You and your sister Ann worked together on a couple of projects in the past. You recorded a great live album Boom! Live At Birdland. It was released in 2011. Can you please tell us more about this interesting project?

Boom! is what we think of as the soundtrack of our childhood:songs from the ‘60’s and ‘70s that have great meaning to us. Ann and I are very different, and some of songs reflect that, but music is also what brought us together. It’s a very fun show and I get to wear go-go boots!

Last year you portrayed one of the most wonderful musical theatre characters. I am talking about Norma Desmond in Sunset Boulevard. What a woman! How did you prepare for this unbelievable character and role? The singing part is not an easy one...

I had an amazing time playing Norma Desmond. I only had one week rehearsal for it, but I had many months to prepare for the role. It was a huge challenge, as Norma is so completely different from me- I was pretty nervous about tackling her, but in the end I just loved her and the show. I wouldn’t say the music was that hard to do, it was the emotional toll of playing someone so disturbed that was challenging. Not to mention the 15 costumes changes!

How different vocally is Norma Desmond from Grizabella for you?

Norma was quite rangy, some very low moments but also some high as well. I suppose Grizabella is similar in range, but of course way less stage time!

I have to admit that your version of Meadowlark from The Baker’s Wife is the best I have ever heard. I know it would be hard to ask what song or songs are your favorite but I have a feeling that Meadowlark must be surely one of them...

You’re right. I love Meadowlark. It’s a wonderful acting and singing piece. If I had to pick one song as my favorite it would be Meadowlark.

 Knowing When To Leave  / Promises, Promises
 

Apart from you successful stage career you regularly perform in jazz clubs around the US and Europe. Recently you made your acclaimed debut in New Zealand. How did you enjoy singing on the other side of the world for people who truly love musical theatre and great music?

I loved New Zealand. The people were so fun. I was the artist-in-residence at The New Zealand Singing School, so in addition to performing I got to do master-classes with the students.  Very rewarding. In the same trip I made my Sydney solo debut at a famous club call The Basement. That was a thrill and an absolutely great audience. Hope to get back to New Zealand and Australia every year or two.

Jazz clubs or concert halls atmosphere must be quite different from Broadway stage. Do you prefer smaller and intimate places when you perform?

I like both. I used to be very shy and nervous singing in intimate rooms- I liked the anonymity of being another character onstage, seeing nothing but darkness in a  large theatre. But now I’ve learned to really enjoy the interaction with the audience, and I actually ask for the house lights to be turned up a bit so I can see people’s faces!

Have you ever visited Prague? How did you enjoy your stay in our capitol?

I visited Prague on vacation with my husband and son maybe 6-7 years ago. I loved it. Stayed at The Aria Hotel, walked all over the city. My son and I even went and played tennis at the Prague tennis center. (Can’t remember the name of it)

Now I would LOVE to come back and do a concert in Prague. If anyone has suggestions or knows someone who can make that dream come true, I would be very grateful!

What musical theatre role would you like to sing on stage in the future?
There are lots of roles I’d like to do, but actually what I’d really love is to create a new role in a brand new show!