Martina Šnytová: "Mám smysl pro humor a dovedu si ze sebe udělat legraci."

Martina Šnytová absolvovala sólový zpěv na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. V roce 2007 se stala finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a získala Cenu Jarmily Novotné. V Národním divadle moravskoslezském hostuje od roku 2003, angažmá v operetním souboru získala v roce 2007, o rok později se stala jeho sólistkou. Ve zdejším souboru nastudovala více než desítku hlavních rolí, mezi které patří Alena v Noci na Karlštejně, Nastěnka v pohádkovém muzikálu Mrazík, Adéla v Sázkách z lásky (Guys & Dolls) nebo Helena v Polské krvi.

Za svůj jevištní výkon v roli Káči v inscenaci muzikálu Divotvorný hrnec režiséra Lumíra Olšovského získala širší nominaci na Cenu Thálie 2011. V letošním roce je nominována na Cenu Thálie za roli Heleny v operetě Polská krev.

 

V první řadě mi dovolte Vám pogratulovat k nominaci na Cenu Thálie za roli Heleny v operetě Polská krev. Co pro Vás nominace znamená?

Děkuji Vám. Jsem nesmírně šťastná za tuto nominaci. V loňském roce jsem získala širší nominaci za roli Káči v muzikálu Divotvorný hrnec v režii Lumíra Olšovského. A jsem také ráda, že jsem se posunula zase o krok dopředu. Je to pro mne skutečně velká motivace. Vloni jsem byla nominována za muzikál, letos je to za operetu, která se dlouho v úzké nominaci neobjevila. Již tento fakt je pro mne potěšující, protože opereta bývá často v pozadí za muzikálem. Užívám si krásné role, které mám v repertoáru v obou žánrech.

V Ostravě tedy hostujete již od roku 2002. Jak odlišná je pro Vás interpretace muzikálové a operetní role po stránce vokální? Vím že máte v repertoáru například Jane v operetě Rose Marie či Adélu v muzikálu Sázky z lásky...

Mám vystudovaný klasický zpěv u paní profesorky Elišky Pappové.  Během studia jsem se potýkala především s operní tvorbou. Tím, že jsem od konzervatoře začala hostovat právě v operetním souboru, jsem si k žánru našla svou cestu a velice mne interpretace těchto rolí baví. Větší zastoupení jsem dříve měla v klasické operetě. Až za posledních pár let dostávám více příležitostí i v muzikálu. Oba žánry jsou u mne na stejné úrovni. Ke každé roli přistupuji naprosto stejně. Rozezpívávám se úplně stejně jak na operetu tak i na muzikál, protože zpívání je jenom jedno. Náročnost a příprava je samozřejmě dána typem role a tím, jak je role napsána. Zpívám stejnou technikou, operetní zpívání je samozřejmě odlišné od muzikálového. Muzikálový zpěv je více výrazový, v klasické operetě je to v zásadě dané.

 Sázky z lásky (foto: Radovan Šťastný) 

Osobně jsem Vás viděla a slyšela jako Adélu v muzikálu Sázky z lásky. Líbil se mi Váš projev a především humorné pojetí Adély. Měla jste šanci vidět filmovou verzi muzikálu Sázky z lásky (Guys And Dolls)?

Ano, filmovou verzi jsem viděla. Hned na druhé zkoušce jsem pochopila, proč jsem byla obsazena právě do této role. S odstupem času si připadám, že jsem to téměř já. Mám smysl pro humor a dovedu si ze sebe udělat  legraci. To je velice důležité především pro interpretaci a charakter této role. Po pěvecké stránce je to  role velice náročná, a někdy není úplně nejpříjemnější zpívat další den v klasické operetě. Musím se ale přiznat, že tohle přesně mě baví a přitahuje. Můj repertoár se tímto velmi rozrůstá a je opravdu pestrý. Samozřejmě stále chodím na hodiny zpěvu ke své paní profesorce a snažím se udržovat v dobré hlasové kondici a ve zpěvu se zdokonalovat.

Jeden z nejpovedenějších muzikálových titulů, který byl v Ostravě uveden, byl podle mého názoru muzikál Pardon My English. Nejen pro českého diváka je titul téměř neznámý, obecenstvo si jej ale velmi oblíbilo. Jak byste srovnala po stránce pěvecké roli Fridy z již zmíněného díla Pardon My English a roli Adély z muzikálu Sázky z lásky. Zdá se mi, že obě dvě dámy jsou tak trošku ztřeštěné...

Domnívám se, že jsou to role poněkud odlišné. Frida je řekla bych něžnější, vše se jí zdá krásné a vše je poprvé. Je velmi naivní, zamiluje se do jednoho z pacientů léčebny, cítí se šťastně. To vše je obsaženo v jejím zpěvu. Mně osobně se role velmi dobře interpretuje.

Adéla je velice rázná, nenechá si nic líbit. Frida by se nikdy nepohádala se svým partnerem, Adéla dokáže svého přítele i zfackovat. Poté se ale občas v rohu rozbrečí a přijde jí to líto. Adéla je také starší, je patnáct let zasnoubená! Zpívá živěji, v muzikálu má prostor ukázat svou vášnivou duši.

Polská krev (foto: Radovan Šťastný)

Vášeň a krása se jistě netýká jenom zpěvu, ale také choreografie. Je  pro Vás  pohybová složka v muzikálu náročná?

Pohybová složka v operetě je poněkud odlišná než v muzikálu. Opereta má elegantní, návazný pohyb, nejedná se často o choreografii a tanec jako takový. Mnohdy pohyb vyplyne z herecké situace.

Já nejsem vyloženě tanečnice. Tolik choreografických zkušeností za sebou prozatím nemám. Naučím se to, co je potřeba. Těším se, že přijde i role, kde bude třeba i náročnější choreografie a já se opět něco nového naučím.

Máte nějakou oblíbenou roli, kterou byste si ráda v budoucnu zazpívala?

Přiznám se, že žádnou konkrétní vysněnou roli nemám. Je spousta rolí, které mne zaujaly a nadchly a které bych si ráda v budoucnu zazpívala. Pravdou je, že jsem ráda za všechny role, které dostávám.