V 50. letech mělo mnoho amerických rodin ve svých domovech hrdě vystaveno několik nových technických vymožeností. Mezi ně patřila nová kuchyně, parádní nový Chrysler v garáži a třeba i moderní stereo gramofon. Ten byl především chloubou obývacích pokojů, ve kterých sedávali lidé celé hodiny a poslouchali oblíbené desky. Nemalý počet domácností měl ve své diskografii jeden či více legendárních songbooků Elly Fitzgerald - alba či dvojalba věnované písním jednotlivých skladatelů populární hudby 20. století. Většina těchto desek vznikla právě v tomto období.
Jedním z již zmíněných a dodnes legendárních songbooků
bylo dvojalbum skladeb Irvinga Berlina s názvem ELLA FITZGERLALD SINGS THE IRVING BERLIN SONG BOOK. V roce 1958 bylo Berlinovi 69 let, do té doby
napsal přes 800 písní, nejstarší dokonce už v roce 1907. Ruský žid, který
jako malý chlapec emigroval s rodinou do Spojených států, napsal mnoho
písní a také patriotických skladeb, který byly velkou součástí americké historie. Al
Jolson zazpíval v roce 1927 v prvním mluveném filmu The Jazz Singer skladbu Blue Skies, interpretace skladby God
Bless America v podání Kate Smith patří dodnes k nejslavnějším americkým patriotickým
skladbám; kdo by neznal
vánoční klasiku White Christmas ve verzi Binga Crosbyho, který ji poprvé na filmové plátně zpíval ve filmu Holiday Inn v roce 1942.
Get Thee Behind Me Satan - natočeno v roce 1958
Irving Berlin neměl rád novináře a na veřejnosti vystupoval v 50. letech spíše sporadicky. Souhlasil ale s napsáním úvodního slova k dvojalbu Elly Fitzgerald, která patřila k jeho nejoblíbenějším zpěvačkám. Nechal se slyšet a doslova řekl: "Jsem opravdu potěšen a blázen do Elly jako vokalistky, která se nesoustředila pouze na mé známě skladby, ale představila nové generaci posluchačů také některé z mých méně známých a dnes již zapomenutých písní."
Celý projekt songbooků byl nápadem zpěvaččina manažera Normana Granze, který ji tak představil nové generaci posluchačů. Vyzvedl ji z jazzových barů a malých sálů a dostal ji do velkých koncertních hal a televize. První album pro Granzovu novou gramofonovou firmu Verve bylo dvojalbum The Cole Porter Song Book (1956), dále dvojalbum The Rodgers & Hart Songbook (1956) nebo trojalbum The Duke Ellington Song Book (1957).
It's A Lovely Day Today
Co asi nevíte...
fotografie na přebal alba byla pořízena v kavárně na pařížské Champs-Elyseé; autorem byl renomovaný fotograf Herman Leonard, jehož fotky se objevily na stovkách legendárních jazzových albech
všechny písně aranžoval Paul Weston, který dodal skladbám jemnou a jakousi až filmovou atmosféru, kterou Ella milovala (to je patrné především v baladách)
Ella Fitzgerald se v pozdějších letech ke skladbám Irvinga Berlina často nevracela; její bezchybné nahrávky z druhé poloviny padesátých let ale mluví za vše
album vyhrálo hudební cenu Grammy za nejlepší ženskou vokální interpretaci roku 1958; v roce 2000 vyšlo dvojalbum ve speciálním balení v reedici na 2CD nosiči
Puttin' on the Ritz
Producent originálního dvojalba: Norman Granz
Aranžer a dirigent orchestru: Paul Weston
Hudba a texty písní: Irving Berlin
CD1 Let's Face The Music And Dance You're Laughing At Me Let Yourself Go You Can Have Him Russian Lullaby Puttin' On The Ritz Get Thee Behind Me, Satan Alexander's Ragtime Band Top Hat, White Tie, And Tails How About You? Cheek To Cheek I Used To Be Color Blind Lazy How Deep Is The Ocean? All By Myself (You Forgot To) Remember
Irving Berlin
CD2 Supper Time How's Chances? Heat Wave Isn't Is A Lovely Day You Keep Coming Back Like A Song Reaching For The Moon (Let's Go) Slumming On Park Avenue The Song Is Ended I'm Putting On My Eggs In One Basket Now It Can Be Told Always It's A Lovely Day Today Change Partners No Strings (I'm Fancy Free) I've Got My Love To Keep Me Warm Blue Skies
What exactly is The Great American Songbook High School Vocal Academy & Competition? A true celebration of the Golden Age of American Popular music!
Every year ten regional finalists are invited to the Feinstein Initiative’s headquarters at Palladium Concert Hall at the Center for the Performing Arts in Carmel, IN to participate in a five-day “boot-camp” on interpreting and performing the music of the Great American Songbook.
2013 Winners: Kyrie Courter, Julia Goodwin,
Melinda Rodriguez and Sam Pomales
I would like to introduce a wonderful competition, tell you more about the winners and people who are associated with such fantastic organization; people who work very hard to preserve The Great American Songbook and its future. Most of the winners continue with their education and perform around the United States. Some of them are ready to record their favorite songs. And much more. All of them have had the great oportunity to meet and study with popular vocalists who have shared their knowledge and experiences with them.
Annie is going to be a junior at Carnegie Mellon university in their
musical theatre BFA program. Last summer she worked at the wagon wheel
theatre in Warsaw Indiana where she played multiple different roles
including Julie
Jordan in Carousel. This summer she has been dancing, doing gymnastics, a
class at second city, working two jobs and of course singing. Annie is also
hoping to start recording sometime soon and looking forward to seeing
Michael, watching the competition and being
surrounded by people who love the American Songbook as much as I do.
Annie Yokom
2011 competition was on hiatus – no event 2012 Winner: Nick Ziobro (more info on http://www.nick-ziobro.com/)
Nick received $3,000 and the chance of a lifetime: the
opportunity to perform with Michael
Feinstein. For more info check out Nick's facebook page where you can find nice photos, all about his current projects and other interesting things.
Nick Ziobro and his version of All Of Me (2012)
Second place winner was our favorite Tony Ponella. You can find our interview with Tony HERE (English original text is below Czech translation). Third place winner was talented Tori Anna who sang one of my favorite songs called Nature Boy. She continues to perform and tour around the United States.
Tori Anna sings Nature Boy (2012)
2013 Winner: Julia Goodwin
Julia is the 2013 winner of the Great American Songbook Vocal Academy and Competition. The 15-year-old is from Baldwinsville, New York. During the finals concert she sang two American standards: Dream A Little Dream of Me and Feeling Good.
Julia Goodwin
As the first place winner she also receives $3,000
and the chance to perform with two-time Emmy and
five-time Grammy Award nominated entertainer and founder of the Feinstein
Initiative, Michael Feinstein. The first place winner will serve as the Great
American Songbook Youth Ambassador for one year and will have opportunities to
perform throughout the year.
Goodwin joined nine other high school vocalists at the week-long academy
and competition, held in the Indiana city of Carmel. The annual event is
sponsored by the Michael Feinstein Great American Songbook Initiative and is
the only U.S. competition dedicated solely to the music from Broadway, Hollywood musicals and the Tin Pan Alley era of the early to mid-twentieth
century.
Julia's version of Dream A Little Dream of Me
The second place winner, Kyrie Courter, Chicago,
will receive $2000. The third place position was a tie, with winners, Sam
Pomales, Springboro, Ohio, and, Melinda Rodriguez, Miami, FL, both
receiving $1,500 toward continuing music education.
G.I. Jive: The Music and Entertainers of World War II
High School Vocal Competition is not the only event that is part of The Michael Feinstein Great American Songbook Iniciate. There is so much more! Songbook Hall of Fame Awards, archive and gallery where people can come and view various exhibits such as Blast from the Past: Roaring Hot '20s Jazz or previous G.I. Jive: The Music and Entertainers of World War II.
Its goals are to bring the music of the Great American Songbook to young people today and to preserve it for future generations.
Americká zpěvačka Monica Mancini patří nejen ve své zemi k jedné z nejuznávanějších interpretek amerických standardů. A upřímně se není čemu divit, hudbu a vztah k umění má v krvi po rodičích. Dcera legendárního hudebního skladatele Henry Manciniho nám prozradila více o svých rodičích, oblíbené hudbě a také o tom, co ráda dělá nebo nedělá, když zrovna nepracuje.
“Courtesy of Concord Music Group”
Přiznám se, že jsem vlastně netušila, že mám ve své diskografii tolik CD nosičů a hudebního materiálu z rodinného klanu Mancini. Vaše maminka Ginny byla jednou ze zpěvaček vokální skupiny Mel-tones, Váš tatínek Henry Mancini nepotřebuje žádné představování. Vy sama zpíváte, natočila jste několik skvělých alb. Pro Vás to muselo být jistě vzrušující, když jste vyrůstala. Obklopena hudbou a uměním...
Většina lidí
si myslí přesně to, co píšete. A to právě proto, že oba moji rodiče byli
muzikanti. Když jsem byla malá, tatínek většinou komponoval hudbu ve studiu, které měl hned vedle garáže. Maminka naopak jezdívala pracovat do
Hollywoodu. Byla doprovodnou vokalistkou, nahrávala se svými
hudebními kolegy. Přes den pracovala a pozdě večer se vracívala domů. Takže
jsme s rodiči pravidelně nesedávali u piana a nezpívali. V našem domě
tehdy zněly spíše kapely jako byly The Beatles, Rolling Stones a další. Se sourozenci jsme byli vždycky první,
kdo si kupoval zbrusu nové nahrávky. Trávili jsme spoustu času u gramofonu! Vzpomínám si, že jsme museli měnit desítky jehel,
protože jsme neustále poslouchali své oblíbené desky.
Váš tatínek spolupracoval s mnohými vynikajícími textaři. Ráda bych se zeptala
na jeho vztah a práci s Johnny Mercerem. Společně napsali mnoho skladeb
včetně dvou, které získaly Oscary za nejlepší filmové písně roku. Těmi byly
Moon River a Days Of Wine And Roses. Domnívám se, že to muselo být opravdu
výjimečné, když měl člověk nablízku takového poetu a snílka, jakým byl Johnny
Mercer.
Trochu mne dnes mrzí, že jsem nechápala genialitu tohoto umělce
v době, kdy spolupracoval s tatínkem a kdy jsem ho znala. Tehdy jsem
byla ještě teenager. Ano, občas k nám chodíval, ale ne pracovně. Johnny
nerad pracoval v tradičním slova smyslu. Raději tvořit o samotě;
psal texty na již předem zkomponované melodie. Byl to milý a citlivý muž
z jihu, skutečný gentleman. A k nám dětem byl vždy velice pozorný.
Vím, že se o jeho povaze říkají často různé věci. Také například i to, že když
si dal pár koktejlů, tak dokázal být docela agresivní. Já jsem ho ale nikdy
agresivního či opilého nezažila.
Monica Mancini a Dave Koz
Když
už je řeč o Johnny Mercerovi, ráda bych se také zastavila u Vašeho krásného
alba s názvem The Dreams of Johnny Mercer, který vyšlo v roce
2006. Vím, že mnozí současní vokalisté interpretují jeho písně. Zdá se mi ale,
že málokdo dnes dokáže věrohodně zpívat jeho písňové texty. Vám se to povedlo
znamenitě a já se domnívám, že ve Vašich interpretacích je slyšet pěvecká
zkušenost a cit k této hudbě.
Já si osobně myslím, že Mercer byl jedním z nejtalentovanějších amerických básníků a textařů 20. století. Když jsem se začala na nahrávání připravovat, studovala jsem jeho texty nejprve jako básně. Odříkávala jsem si je, recitovala je. Podle mne je důležité při zpěvu známé písně myslet hlavně na to, co cítíte sami individuálně. Tak odvyprávíte příběh. Je to pokaždé jiné, protože každý z nás je jiný. To platí také o Moon River. Poté, co tuto skladbu zpívalo mnoho zpěváků a zpěvaček v různých verzích, jsem si já sama našla svou vlastní cestu k interpretaci tohoto nesmrtelného standardu.
Před lety
jsem navštívila jeden z Vašich koncertů s Chicagským symfonickým
orchestrem. Byla to skvělá podívaná a opravdu nádherný hudební zážitek. Zpíváte
raději za doprovodu orchestrů nebo se cítíte spíše jako doma ve více intimním
prostředí v jazz klubu?
Jako
solistka jsem začala vystupovat se symfonickými orchestry ne proto, že bych si
to sama vybrala. Po tatínkově smrti jsem byla oslovena a dostala několik příležitostí ke spolupráci s orchestry. Zpívala jsem skladby na
speciálních koncertech k poctám Henry Manciniho a jeho hudbě. Tatínkova
hudba byla většinou velice symfonická, především jeho filmová práce. Pro mne to bylo
velice příjemné, s orchestrem na pódiu jsem se vždy cítila velice dobře.
Během let jsem ale pracovala a dávala dohromady různé hudební programy -
spolupráce s triem, sextetem, big bandem nebo jen koncertní program s klavírem.
Myslím, že v intimním prostředí jen s několika muzikanty má zpěvák
větší možnost komunikovat s obecenstvem. Neřekla bych, že se cítím jako
doma v malém jazzovém klubu, ale do budoucna mám několik podobných
projektů v plánu. Včetně nově připravovaného alba s klavíristou a
skladatelem Davem Grusinem.
Two For The Road v podání Monicy Mancini
Na
našem webu Stardust Melodies máme pravidelnou rubriku CD tip měsíce. Mohla byste nám
doporučit některé ze svých oblíbených nahrávek, které bychom v budoucnu mohly
zařadit do našeho seriálu? Zrovna nedávno
jsem si na počítači pustila pěkně nahlas album The Legendary Bobby Darin.
Bobby byl můj dobrý přítel a jeden z nejúžasnějších zpěváků, které jsem
kdy slyšela. On a Matt Monro jsou dva z mých velkých oblíbenců!
Na svém posledním albu s názvem I’ve
Loved These Days jste spolupracovala s umělci jako je například Jackson
Brown nebo Stevie Wonder. Můžete nám říci něco více o tomto projektu?
Jak už jsem zmínila, moje oblíbená hudba
v době mého dětství a mládí byl klasický rock and roll! Vyrostla jsem v
60. letech, tehdy se věnovalo hudbě mnoho kvalitních umělců, kteří nám mladým
mluvili takzvaně z duše. Poprosila jsem tedy svého dobrého kamaráda, kterým
byl nedávno zesnulý Phil Ramone, jestli by se neujal mé nové desky a nechtěl by
ji produkovat. Již v minulosti jsme spolu pracovali na několika mých
projektech. Nikdy mne ani nenapadlo oslovit další kolegy z branže až na
Stevieho Wondera, který se podílel již na jednom z mých předešlých alb s názvem
Ultimate Mancini. Poté jsem se ještě domluvila s Felixem Cavaliereim z kapely Young
Rascals, aby nám na albu zahrál solově na varhany. Již dříve ho proslavila
varhaní verze How Can I Be Sure, jeho typický B3 zvuk. Tak jsem si řekla, že to
bylo jednoduché domluvit. Proč tedy neoslovit další jako je Jackson Brown a Brian Wilson? Celá koordinace a domlouvání bylo vlastně dost jednoduché, protože
všichni žijí v Los Angeles a měli v té době volno. Byla jsem
v sedmém nebi, kdy mi oba řekli ano. Spolupráce s mými hudebními
hrdiny bylo splnění velkého snu. Nikdy na to nezapomenu!
Co děláte ráda ve svém volném čase, když
zrovna nekoncertujete nebo nenatáčíte nové album ve studiu? Slyšela jsem, že moc ráda luštíte křížovky…
Pravdou je, že
jsem dost lenošná, když zrovna nepracuji. Ano, miluji křížovky a s manželem
hrozně rádi cestujeme. Letos v létě jedeme do Itálie a já se na to moc
těším. Jen relaxovat a užít si moře.
Kdo
je Vaším hudebním vzorem, kdo Vás inspiruje při práci?
Vedle své maminky,
které bude letos neuvěřitelných 89 let a která je mou největší životní
inspirací co se týče dlouhověkosti, optimismu a životního elánu, jsou to lidé,
kteří se věnují hudebnímu vzdělávání. Ti, kteří se snaží předávat vědomosti
mladým lidem. A opět se vracíme k hudbě, že! Jak
už řekl můj kamarád
televizní producent Norman Lear... "Hudba může
v případě potřeby i vyléčit svět, protože bez ní tu není ani malá šance na uzdravení!"
I must confess that it was very special for me going through my Mancini CD collection. I have realized I have more music in my library than I expected. Your mother Ginny started as a singer with famous singing group Mel-tones, your father needs no introduction. You yourself are a respected singer who recorded a couple of great albums. It must have been really special growing up, being surrounded by music and art in general...
Most people have this idea that because my parents were in the music business, that we were constantly surrounded by music. When we were young, my father would write at home in a small studio off the garage. My mother used to sing in the studios in Hollywood as a back up singer, and would go to work and come home in the late evenings. So we didn't spend time at home all sitting around the piano and singing while dad played.
The music that surrounded our home was usually chosen by the kids, Beatles, Rolling Stones...we were very much into the British Invasion. We would always be the first to buy the lastest releases on record, and spend every moment in front of the record player! I remember having to replace the needle dozens of time because we wore them out.
Your father worked with many great lyricists. I’d like to ask you specifically about his relationship with Johnny Mercer. Together they wrote many known and loved songs including Oscar winning Moon River and Days Of Wine And Roses. And of course many other great tunes. I believe it must have been very special for you to have Johnny Mercer around. Especially during the time when he was working with your father...
I wish I had the appreciation for Johnny Mercer that I have now, when I knew him as a teenager. He did spend some time at our home, but not to write with dad. Johnny didn't like to collaborate in the traditional sense. He liked to get the melody ahead of time and work on it on his own. He was a soft spoken Southern gentleman, and always very sweet to us, however there are tales of him becoming another person after a few cocktails, but I never saw that side of him.
Speaking of Johnny Mercer, I would like to speak a little about your wonderful album The Dreams of Johnny Mercer that was release in 2006. I know many contemporary artists have recorded songs by Mercer. Nobody has captured the mood and colors of his lyrics quite like you. You did put something special into the interpretations - the knowledge, freshness and personal experience...
I think Mercer is one of the most gifted American poets of this generation, and I was excited to tackle his amazing lyrics. I started to study the lyrics as poems, where I would write them out as if I were speaking them. I think the challenge of any singer interpreting a known song, is to find how it personally hits you and just tell the story. Even with Moon River, I've found a way to own it, even after being covered hundreds of times by others.
Years ago I attended your concert with Chicago Symphony Orchestra. It was a great experience, such wonderful concert. Do you enjoy singing with orchestras or do you prefer more intimate places like jazz clubs or small rooms?
I started out my solo career with large symphony orchestras, not by choice but because I was given an opportunity to sing tribute concerts of my father's music after he passed away, which is all pretty much orchestral. So, it's been a comfortable place for me to be. But over the years I've put together different band configurations...trio, sextet, big band and just piano. I think with the smaller group situations, I get to be a bit looser and have more communication with the audience. I wouldn't say that I feel right at home in small jazz clubs, but I'll be doing more of those because of the nature of my next project, a piano, vocal duet record with Dave Grusin.
On Stardust Melodies we have a monthly section called CD Of The Month where we remember some great vocal albums of the past like Frank Sinatra’s Only The Lonely, Peggy Lee’s Beauty And The Beat! Or Bing Crosby’s Seasons. Would you please contribute to our section and recommend an album or two you have listened to and enjoyed recently?
Well, just last night, I went to the computer and turned the volume as high as it would go, and played "The Legendary Bobby Darin". He was a personal friend and one on the finest singers I ever heard, he and Matt Monro are two of my favorite singers ever!
On your latest album I've Loved These Days you collaborated with such great artists like Jackson Brown or Stevie Wonder. Can you please tell us more about his project?
As I mentioned earlier, the music that resonated most with me was good old rock and roll! I was a child of the 60's and back then singer songwriters flooded the airwaves and I felt that these artists really spoke for me and my generation. I asked my dear friend, producer Phil Ramone, to produce this record with me, as he was the original producer of some of the songs that I selected, with the original songwriters. I had never intended to bring on any other artists to join me, except Stevie Wonder who worked with me on a past CD, Ultimate Mancini. Then I had the idea to ask Felix Cavaliere from the Young Rascals to play an organ solo that he made famous on "How Can I Be Sure", his signature B3 sound. I thought, well that was easy, why not ask Jackson and Brian Wilson to join me on their songs? It became an easy ask since they all live in Los Angeles and are pretty accessible.
I thought I died and went to heaven when they said yes! It was a highlight in my career and my life having my musical heros collaborating with me on their music. I will never take that for granted!
What do you like to do when you are not singing or recording in a studio? I have heared you enjoy crossword puzzles :)
The truth is, I'm pretty lazy when I'm not working. Yes, I love crossword puzzles and my husband Gregg & I love to travel. We're heading to Italy this summer to just wine and dine and be on the water. I have a bit of a problem with Court TV. I am obsessed with real life courtroom trials, and unfortunately there are so many crazies out there that the courtrooms are full of bizarre people doing bizarre things. It's my Reality TV I guess...
Do you have any not just musical heroes that inspire your work and life?
Besides my mother, who will be 89 this summer and a total inspiration as how to live a long, active, fun spirited life, I would say, the people I know who are into music education for young children, who would not be exposed to the power & magic of music without them.
It all comes back to music with me. As my friend, TV producer Norman Lear says...music will eventually heal this world. Without it, there's not even a chance!
